zpět na výpis
#biomasa  #kotlikovedotace  #novazelenausporam  #plyn 

Delší čas k přechodu na čisté vytápění. Výměna neekologických kotlů se se má posunout o dva roky

11. 4. 2022

Warning: A non-numeric value encountered in /home/www/ecoista/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 343

Warning: A non-numeric value encountered in /home/www/ecoista/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 351

Warning: A non-numeric value encountered in /home/www/ecoista/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 353

Ministerstvo životního prostředí chce prodloužit termín pro přechod na čisté vytápění. Zároveň už nebude dotovat plynové vytápění.

Domácnosti, které topí starými neekologickými kotli, budou mít pravděpodobně delší čas na jejich výměnu za čisté vytápění. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) chce navrhnout, aby se termín prodloužil o dva roky. Její úřad také přestane dotovat plynové vytápění, nehodlá už podporovat závislost na dovozu této energetické suroviny z Ruska.

Podle odhadů musí staré kotle nevyhovující první a druhé emisní třídy vyměnit do začátku září ještě minimálně 200 tisíc domácností. Už dlouho bylo zřejmé, že to mnohé rodiny nezvládnou, přestože na to měly deset let. „Myslím, že to není reálné,“ řekl už na podzim týdeníku Hrot Mojmír Krátký, výkonný ředitel Asociace podniků topenářské techniky.

Pokud budou domácnosti i po tomto termínu topit ve starých kotlích, hrozí jim za to pokuta až padesát tisíc korun. Vyhnout se jí zatím mohly tak, že si alespoň požádají o státní dotaci na výměnu vytápění, čímž by si termín prodloužily o dva roky. Teď ministryně životního prostředí Anna Hubáčková oznámila, že chce konečný termín posunout ještě více. Chce v nejbližší době navrhnout vládě novelu zákona o ochraně ovzduší, podle níž by zákaz kotlů první a druhé emisní třídy neplatil od letošního 1. září, ale až od září 2024.

„Myslíme tak zejména na české domácnosti, které v dnešní době pociťují finanční dopady covidové pandemie, bezprecedentní růst cen energií a také důsledky ruské agrese na Ukrajině. To vše se promítá v nejistotě dostupnosti zdrojů tepla, jejichž prostřednictvím lze povinnost splnit, paliv, tedy zejména zemního plynu, a služeb spojených s instalací nových zdrojů. Odkladem zákonného termínu jim chceme vyjít vstříc,“ sdělila Hubáčková.

„Zároveň nám leží na srdci, aby kraje neodkládaly vypisování výzev kotlíkových dotací, aby všichni, kdo výměny již provedli nebo mají již promyšlenou výměnu a chtějí ji zrealizovat co nejdříve, mohli zažádat o nabízené dotační prostředky,“ dodala Hubáčková.

Plyn bez dotací

Její ministerstvo se současně rozhodlo zastavit dotování plynového vytápění a zvýšit podporu tepelných čerpadel o padesát tisíc korun, tedy na celkových 180 tisíc. Úřady proplatí dotace na plynové kondenzační kotle pouze v případě, že byly nainstalovány od ledna 2021 do konce dubna 2022. Konec podpory plynu se týká kotlíkových dotací i programu Nová zelená úsporám.

„Přistupujeme k omezení podpory pro plynové kondenzační kotle, a to zcela ve shodě se snahou Evropské komise, která se snaží najít cesty, jak se co nejrychleji zbavit závislosti na ruském plynu,“ vysvětlila ministryně Hubáčková.

Dodala, že tento krok chce ministerstvo vykompenzovat právě vyšší podporou pro tepelná čerpadla. „Obnovitelné zdroje jsou totiž v daný okamžik – spolu s energetickými úsporami – nejčistší, nejlevnější a nejrychlejší cestou, jak urychlit odklon od drahých fosilních paliv, primárně od ruského plynu,“ poznamenala Hubáčková.

Až 95procentní podpora

Nastavená pravidla pro kotlíkové dotace vycházejí vstříc nízkopříjmovým rodinám. Domácnost, kde její členové vydělali v roce 2020 v průměru maximálně 170 900 korun čistého příjmu (na osobu), si může požádat o kotlíkovou dotaci s 95procentní podporou a neekologický zdroj vytápění nahradit ideálně kotlem na biomasu nebo tepelným čerpadlem.

„Domácnosti složené čistě z důchodců pobírajících starobní nebo invalidní důchod třetího stupně a také domácnosti, které čerpají příspěvek či doplatek na bydlení, mají na dotaci nárok automaticky. Peníze navíc nemusí mít zájemci předem našetřené, dotaci totiž bude možné čerpat už na základě zálohových faktur,“ řekl náměstek ministryně Jan Kříž.

Ministerstvo má na dotace pro nízkopříjmové rodiny vyčleněných více než pět miliard korun z Operačního programu Životní prostředí a v případě velkého zájmu je připraveno využít i další prostředky z Národního plánu obnovy.

Dotační výzvy plánují jednotlivé kraje spustit v průběhu letošního května a v červnu by měly začít od občanů přijímat první žádosti o dotace. Už nyní se ale zájemci o dotace mohou předběžně krajům hlásit. O podporu lze přitom požádat i v případě již uskutečněné výměny zastaralého zařízení. Základní podmínkou je, že k výměně došlo po 1. lednu 2021.

Změny v Nové zelené úsporám

Omezení plynových kotlů se rovněž promítá do programu Nová zelená úsporám, o výměny kotlů za plynové půjde žádat také pouze do konce dubna. V rámci tohoto programu je aktuálně poskytována dotace ve výši padesáti procent, přičemž finanční příspěvek na výměnu kotle lze získat již bez nutnosti dokazovat příjmy.

S výměnou kotle je zároveň možné obdržet dotaci na provedení dalších energeticky úsporných opatření. „Rozhodně domácnostem doporučujeme zvážit kombinaci výměny zdroje například se zateplením domu, výměnou oken či instalací fotovoltaických systémů nebo systémů pro využití tepla z odpadní vody,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

Chybí větší podpora biomasy

Nevládní Hnutí Duha uvítalo, že se zvýší podpora tepelných čerpadel, ovšem upozornilo, že se dotace nezvýšila u kotlů na biomasu, byť i u nich rostou pořizovací náklady.

Organizace uvedla, že kotlíkové dotace jsou v tuto chvíli jediným dotačním programem, který cílí na zlepšení energetických standardů bydlení nízkopříjmových domácností. Pomáhá jim vysoká výše dotace i jednoduchá administrativa, kterou vyřídí i topenářská firma. Alokace programu je ale pouhých pět miliard a týká se jen výměny kotlů.

Větší program Nová zelená úsporám, který je podle Hnutí Duha pro nízkopříjmové kvůli maximální výši dotace padesát procent nedostupný, disponuje patnácti miliardami korun a umožňuje zateplit domy nebo pořídit solární panely.

„Potřebujeme ambiciózní program pro chudší domácnosti, který pomůže rychle zateplit domy a instalovat obnovitelné zdroje energie. Ti nejchudší potřebují až stoprocentní dotace a podporu při realizaci, pro nízkopříjmové domácnosti by se měla dotace zvýšit na 75 procent,“ řekl Ondřej Pašek z Hnutí Duha.

Vznikla rovněž iniciativa Bezputina.cz, kterou organizuje Svaz moderní energetiky a další organizace a která vyzývá vládu k urychlenému zavedení moderní energetiky včetně masivního rozvoje obnovitelných zdrojů nebo razantních energetických úspor. „Je nutné hledat řešení, díky kterým budeme nezávislí na dovozu zemního plynu a ropy z Východu,“ píše se ve výzvě.

Konstatuje, že například biometanem lze do pěti let vyrobit 1,3 miliardy kubíků zeleného plynu ročně anebo důslednou renovací budov ušetřit 1,8 miliardy metrů krychlových plynu – zateplováním, výměnou oken, rekuperací a optimalizací zdrojů tepla.

Text: Pavel Baroch
Foto: Shutterstock

Článek byl převzat s laskavým svolením Týdeníku Hrot.