Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) představil novou studii věnovanou roli cirkulární ekonomiky v dekarbonizaci českého průmyslu. Podle jejich závěrů je možné díky cirkulárním opatřením do roku 2050 snížit emise CO2eq v klíčových průmyslových sektorech v  EU až o 65 %, a zároveň ušetřit až 30 % investičních i energetických nákladů oproti scénáři založenému na zavedení nových procesních technologií. Cirkulární ekonomika tak představuje klíčový nástroj ke snižování emisí, bez níž k plné dekarbonizaci těžkého průmyslu v České republice nedojde.

Klíčové závěry studie:  

• Česká republika je druhou nejprůmyslovější zemí EU v podílu na hrubé přidané hodnotě a patří jí třetí příčka v množství emisí skleníkových plynů na obyvatele.
• Díky cirkulárním opatřením je možné do roku 2050 snížit emise CO₂eq v klíčových průmyslových sektorech v  EU až o 65 %, a zároveň ušetřit až 30 % investičních i energetických nákladů oproti scénáři založenému na zavedení nových procesních technologií. 
• Emise skleníkových plynů z českého průmyslu včetně využití energie sice klesly od roku 1990 o  60 %, ale emise spojené s průmyslovými procesy a využitím výrobků klesly pouze o 10 %. 
• Cirkulární ekonomika se jeví jako nákladově efektivnější dílčí cesta k dekarbonizaci, protože opatření jsou méně finančně náročná ve srovnání s alternativami, a nástroje i prostředky k jejich realizaci jsou v zásadě k dispozici již dnes. 

”Touto studií se snažíme dát jasně najevo, že cirkulární ekonomika je nezbytnou součástí k dekarbonizaci českého průmyslu. Její důležitost je o to více zdůrazněna při současné energetické krizi, neboť klíčové průmyslové materiály jsou energeticky velmi náročné. Čím efektivněji s těmito materiály budeme zacházet, tím více budeme schopni ušetřit energie, potažmo emise. Cirkulární ekonomika přináší jiný, ale doplňující pohled na současnou diskuzi o dekarbonizaci, která se primárně vede v rovině přechodu na obnovitelné zdroje energie či mobility,” uvádí Pavel Zedníček, výkonný ředitel INCIEN.  

Studie INCIEN se zaměřuje na čtyři emisně a energeticky nejnáročnější materiály v těžkém průmyslu: ocel, cement, plasty a hliník. Ty představují přibližně 65 % celkových průmyslových emisí CO₂eq v EU. Dále analyzuje dvě nejvýznamnější odběratelská odvětví, jenž tyto materiály spotřebovávají: stavebnictví a automobilový průmysl.  

Hlavním cílem studie je tak podnítit diskusi o cirkulární ekonomice a jejím potenciálu pro snížení emisí skleníkových plynů v těžkém průmyslu a navazujících odvětvích v ČR, a v konečném důsledku motivovat k realizaci vhodných cirkulárních opatření. Ta mohou přispět ke zkrácení dodavatelských řetězců, snížení spotřeby energií i materiálů, zachování vzácných přírodních zdrojů či zlepšení stavu biodiverzity, a přitom podporují nákladově efektivním způsobem i úsilí o dekarbonizaci těžkého průmyslu.  

Text: Filip Brož, INCIEN
Foto: Christophe Majani D'Inguimbert
Zdroj: incien.org