Nedávný případ z Unhoště ukázal, jak citlivou otázkou je nakládání s azbestem. Při bourání přístavby u školy byl tento nebezpečný materiál objeven, a i když následná měření potvrdila, že se azbest do okolí nerozšířil a lidem nehrozilo zdravotní riziko, událost jasně připomněla, jak důležité je dodržovat správné postupy.

Azbest byl v minulosti běžnou součástí staveb, dnes je ale kvůli zdravotním rizikům zakázaný. Problémem jsou především jeho mikroskopická vlákna, při poškození materiálu se mohou uvolnit do vzduchu a jejich vdechování je spojeno s vážnými plicními onemocněními. Proto je azbest řazen mezi nebezpečné odpady. Nejčastěji se s ním setkáme u starších staveb, typicky jde o eternitové střechy, vlnité desky nebo fasádní šablony. Při rekonstrukci nebo demolici je klíčové zabránit prašnosti. Materiál se nesmí lámat ani řezat, ideální je demontáž vcelku, jeho postříkání penetračním prostředkem a bezpečné zabalení.

Jak na likvidaci

Správná likvidace má jasná pravidla. Azbest musí být pečlivě zabalen do neprodyšného obalu, například silné fólie nebo speciálního vaku, označen jako nebezpečný odpad a následně odevzdán na místo k tomu určené. Typicky jde o sběrný dvůr nebo zařízení pro nebezpečné odpady. Do běžného kontejneru rozhodně nepatří.

Od roku 2026 se navíc zpřísňují pravidla. Každá práce s azbestem musí být tři dny předem ohlášena na hygienické stanici a důraz se klade na ochranné pomůcky i odborné provedení. U větších zásahů je proto vždy bezpečnější obrátit se na specializovanou firmu. Případ z Unhoště ukazuje, že i drobná pochybení mohou vyvolat velké obavy. 

Mnoho lidí přitom stále tápe v tom, kam s eternitem. Základní pravidlo je jednoduché – nikdy nepatří do běžného komunálního odpadu ani do kontejneru na stavební suť. Takové jednání je nejen nebezpečné, ale může vést i k pokutám.

Řešením je předání odpadu oprávněné osobě. V praxi to znamená sběrné dvory, které přijímají nebezpečný odpad, nebo specializované firmy. Ty zajistí nejen odvoz, ale i bezpečné uložení na skládce určené pro tento typ materiálu.

Svépomocí? Ano, ale…

Při menším množství, například při výměně střechy na kůlně, si může poradit i majitel sám. Musí však dodržet všechna bezpečnostní opatření, tedy použít ochranné pomůcky, zabránit prašnosti a materiál správně zabalit i označit. Ve chvíli, kdy jde o větší objem nebo složitější zásah, je však zapojení odborné firmy prakticky nutností. Ta má zkušenosti, vybavení i potřebná povolení a minimalizuje tak riziko pro okolí i samotné pracovníky.

Obrátit se můžete na specialisty například z firmy Recovera. Pomohou v celém procesu od identifikace po bezpečnou likvidaci materiálů s obsahem azbestu.

„Ukládka azbestu má specifická pravidla, která se musí dodržovat. Je na to vyhrazen speciální sektor a ten musí splňovat řadu přísných kritérií, aby nedocházelo k rozšíření azbestových vláken do okolí. Například se azbest musí okamžitě přerýt. Na skládce pracuje těžká technika, včetně kompaktorů. Proto můžeme tyto odpady přijímat pouze balené. Nevhodně zabalený azbest se při pojezdu mechanicky drtí a do ovzduší by se tak uvolnila nebezpečná azbestová vlákna. Správným zabalením odpadu se tak přímo chrání zdraví zaměstnanců,“ říká o azbestu Michaela Podzimková z Recovery.

Konkrétní příklad jedné z prvních velkých a mediálně sledovaných sanací v Českých Budějovicích, shodou okolností opět školní budovy, uvádí Petr Salamon: „Vše spustila v létě roku 2011 rozsáhlá revitalizace a zateplování objektu. Škola byla podobně jako mnoho jiných staveb ze 70. a 80. let postavena s využitím tzv. boletických panelů, které obsahují azbestovou izolaci. Pochybením stavební firmy došlo k rozbití panelů. Tím se do interiéru školy uvolnila karcinogenní azbestová vlákna, což potvrdila měření hygieniků.

Škola byla okamžitě uzavřena a více než 600 žáků muselo být narychlo rozmístěno do ostatních škol. Nastoupili jsme k vyčištění budovy, které trvalo několik měsíců. Škola byla zabalena do obřího vaku. V prostorách se vytvořily podtlakové zóny s dekontaminačními propustěmi a prováděli jsme vysávání speciálními vysavači s HEPA filtry. Byla to po všech stránkách náročná akce, takže doporučuji obrátit se na odborníky při každé větší demontáži nebo rekonstrukci. Sanace již zamořené budovy se citelně prodraží. Navíc nikdo nechce vystavit své okolí karcinogenu v podobě azbestových vláken.“

Firmy mají navíc zákonné povinnosti, musí vést evidenci odpadů, správně je zařazovat a při vyšších objemech podávat hlášení do systému ISPOP. Kontrola nakládání s azbestem je dnes přísnější než kdy dříve. Azbest tak zůstává dědictvím minulosti, se kterým se budeme setkávat ještě řadu let. O to důležitější je vědět, jak s ním zacházet bezpečně a odpovědně, chyby se totiž v tomto případě nevyplácejí.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)