Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) uspořádalo první díl akce Čistírenské úterý, která proběhla 22. dubna v GreenTable. Hlavním tématem byla nová evropská směrnice 2024/3019/EU týkající se městských čistíren odpadních vod (ČOV) a její dopad na legislativní a technologické procesy v České republice.

Úvodního slova se ujal Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK ČR, který shrnul rámec této směrnice a navržené kroky implementace v tuzemském prostředí.

Následně promluvili Ondřej Beneš a Filip Wanner, kteří připomněli provázanost požadavků nové směrnice s požadavky Rámcové vodní směrnice i českého vodního zákona. Upozornili na důležitost kombinovaného přístupu k omezování emisí a povinností vodoprávních úřadů stanovit přísnější limity tam, kde je to nezbytné pro dosažení environmentálních cílů pro konkrétní vodní útvary. 

Soběstačné čistírny

Velká pozornost byla věnována tématu energetické soběstačnosti čistíren. Filip Wanner a Miroslav Kos představili metody hodnocení aktuálního stavu spotřeby energie a cíle energetické nezávislosti. Součástí prezentace bylo představení strukturovaného systému bilancování elektrické a tepelné energie a potenciálů pro jejich optimalizaci. Ondřej Beneš zmínil, že pro velké provozní společnosti se ale nejedná o žádnou novinku, protože tuto metodu aplikují v českých podmínkách již více jak 20 let.

Na téma energetických auditů podle směrnice EU 2023/1791 následně navázali pánové Kos a Beneš. Zmínili pravidelné čtyřleté audity, jejichž cílem je nejen popis energetiky čistíren odpadních vod, ale zejména materiálová bilance s identifikací úspor a dalšího rozšíření využití obnovitelných zdrojů, včetně produkce bioplynu a odpadního tepla. Zazněla i výzva ke zpracování individuálních auditů s ohledem na technologickou a provozní specifičnost jednotlivých ČOV.

Z technického hlediska byly podrobně rozebrány možnosti energetické optimalizace provozu čistíren – od modernizace čerpadel, dmychadel a řídicích systémů až po sofistikované prediktivní řízení procesů. Prezentace se zaměřila i na návrhy na zvýšení produkce energie pomocí solární, větrné a vodní energie, a hlavně na efektivní využití bioplynu. Přínosné byly i návrhy na zpracování externích organických látek, jako jsou tuky, gastroodpad či odpady z průmyslové produkce, jejichž energetický potenciál je často podceňován. 

Terciární a kvartérní čištění

Jedním z důležitých témat akce bylo terciární a kvartérní čištění. V rámci bloku terciárního čištění (tedy odstraňování nutrientů dusíku a fosforu) řečníci představili vlastní pohled na možnosti v ČR a to zejména orientací na snížení limitů pro fosfor s cílem zamezit eutrofizaci vodních útvarů. Naopak u ukazatele dusíku by již nemělo docházet k žádnému dalšímu zpřísňování vzhledem k tomu, že čistírny odpadních vod nejsou oproti ostatním zdrojům významné. 

U kvarterního čištění odpadních vod byla zdůrazněna nutnost předchozího důkladného monitoringu pro vhodný výběr parametrů i návazné technologie. 

Legislativní překážky

Diskutovány byly i legislativní a ekonomické překážky pro efektivní využití těchto zdrojů, včetně možností podpory skrze odpovědnost výrobců. Závěrem vystoupení odborníci shrnuli klíčové kroky, které by měly vést k dosažení energetické neutrality čistíren. Jedná se o systematické plánování, sběr dat, ekonomické analýzy a pravidelné revize plánů podle směrnice. K úspěchu je však dle řečníků nezbytná kombinace technických inovací, správně nastaveného managementu a aktivní spolupráce napříč sektorem.

První Čistírenské úterý se neslo v odborném duchu a ukázalo, že Česko čeká dlouhá a velmi nákladná cesta obnášející zakomponování evropské legislativy do našeho prostředí. Zejména odborná veřejnost má unikátní možnost vyjádřit se problematice velmi zásadně ovlivňující budoucnost vodárenství. Další Čistírenská úterý můžeme očekávat v řádu několika měsíců, překotný vývoj situace ohledně legislativy napovídá, že bude co probírat. 

Foto: Veolia