Energetická krize ukázala, jak nebezpečná je závislost na fosilních zdrojích, především na ruském plynu, říká Zahide Senterzi, šéfka české Greenpeace. Neziskovka proto spolu s partnery spustila kampaň Energie lidem, která pomáhá nejvíce ohroženým a zranitelným skupinám. Usiluje o to, aby zateplování a solární energie byly dostupné všem.

Na Facebooku občas vidíme příspěvky Greenpeace, které ukazují brutální fotky, například jak rybářské společnosti usekávají velrybám ocasy a podobně. Jak Češi reagují na takový styl komunikace?

Někdy potřebujeme takzvané quick wins, rychlou akci. Pak kolegové sáhnou po těchto fotografiích, protože to vyvolá okamžitou reakci. Já osobně jsem zastánce pozitivní komunikace, ale v Greenpeace nerozhoduji jen já, jde vždy o rozhodnutí celého týmu. 

Po celém světě máte sedm tisíc zaměstnanců. Často se říká, že není dobré přispívat tak velkým organizacím, protože velká část jde managementu a na provoz a jen část se použije na reálnou pomoc. Je to pravda? 

To je komplikované, protože onu reálnou práci vykonávají ti lidé. Ti dělají advokacii, pracují na zvědomění tématu u veřejnosti, investigaci a tak dále. Nejsme humanitární organizace, když děláme kampaň, nemůžeme ty peníze poslat do regionu a rozdat je potřebným. Naše práce je vyloženě expertní, přímo na místech, kterých se kampaně týkají. Z poboček, které jsou finančně nezávislé –  což platí i pro Greenpeace Česká republika – se část darů posílá do mezinárodní organizace, která z nich pak platí provoz našich lodí, vědecké zázemí organizace v britském Exeteru, pobočku Greenpeace EU a zároveň přispívá finančně na jednotlivé kampaně. A prioritní kampaní je třeba ochrana pralesů – pak tyto peníze putují i do zemí, jako je Brazílie, Indonésie či Demokratická republika Kongo, kde pobočky Greenpeace potřebují více peněz, než kolik si vydělají individuálním fundraisingem. Většina peněz skutečně jde na aktivity, protože putují k lidem, kteří tu práci udělají. Zároveň máme pravidlo platové vyrovnanosti – takže například já nesmím mít vyšší plat než dvojnásobek nejnižšího platu u nás v organizaci. Snažíme se tak udržet jistou harmonii. Musíme ale naše zaměstnance platit tak, aby z toho mohli vyžít. Pracují u nás velmi schopní a profesionální lidé, musíme si je udržet. 

Tip: Inflace drtí ekologické neziskovky, říká Zahide Senterzi, šéfka české Greenpeace.

Vaše kampaně jsou zaměřené na nejrůznější ekologická témata. Na která z nich slyší Češi nejvíc?

Nejvíc táhnou oceány a pralesy, Amazonie. A to přes to, že ani jedno tady v Česku nemáme a jde o globální, mezinárodní kampaně. Příští rok plánujeme velkou biodiverzitní kampaň, která se zaměří na ochranu starých, původních lesů, které se vyskytují i v Česku.

Co naopak příliš v Česku příliš nerezonuje? 

Klima. Je totiž velmi komplikované, komplexní. Navíc každá země v EU to řeší jinak, je to hodně fragmentované. Potřebujeme najít formu, jak problematiku změny klimatu komunikovat jednoduše.

Je pravda, že v neziskovkách jako jste vy, pracují samí nadšení srdcaři?

Mohu říct, že rozhodně nemusím lidi nutit do práce. Spíš naopak, musím je nutit, aby odpočívali, aby si dávali čas na odpočinek, pauzu, aby mysleli také trochu na sebe. Jsou to zaměstnanci plní vášní, chtějí něco změnit, chtějí, aby ta změna nastala hned, a proto do toho dávají hodně své kapacity, času i emocí. Je občas těžké udržet jistou zdravou hranici, aby se dokázali postarat i sami o sebe a dokázali si od těch témat, která bývají často složitá a negativní, dát odstup. Mít to na denním pořádku není jednoduché.

Takže je to pravda – nasazení lidí v neziskovkách je mnohem silnější, než tomu bývá například v korporacích?

Sama jsem pracovala i v korporátu a musím potvrdit, že ten rozdíl je zcela markantní.

Museli jste kvůli energetické krizi nějak upravit vaše aktivity? Mám tím na mysli například téma jaderné energie, proti které Greenpeace razantně brojilo, ale nyní se ukazuje, že bez jádra to tak lehce nepůjde. Jste už vůči jaderné energii smířlivější?

Aktivity jsme upravili, ale v návaznosti na dění. Podstata zůstala stejná. Energetická krize ukázala, jak nebezpečná je závislost na fosilních zdrojích, především na ruském plynu. A že je třeba urychlit přechod na obnovitelné zdroje a navýšit investice do energetických úspor, konkrétně do zateplování. Společně s jinými neziskovkami jsme spustili kampaň Energie lidem, ve které pomáháme lidem nejvíce ohroženým energetickou krizí. Usilujeme o to, aby zateplování a solární energie byly dostupné všem, i zranitelným skupinám, lidem ohroženým energetickou chudobou. Co se týče jádra, postoj zůstává stále stejný. Jsme mírová a protiválečná organizace, máme to konečně ve svém názvu – úplně na začátku založení Greenpeace stál protest proti testování jaderných zbraní. Jádro považujeme za vysoce rizikovou technologii. Ukázalo se to i v době války na Ukrajině, kdy se jaderné elektrárny ocitly v blízkosti bojů a panovala obava z jejich napadení. Prosazujeme řešení spočívající v úsporách, v rozvoji obnovitelných zdrojů a solidaritě v rámci Evropské unie. V současnosti ale žádnou kampaň proti jádru v České republice nevedeme, stávající bloky jaderných elektráren podle našeho názoru mohou dožít.

Podle čeho se rozhodujete, jaká témata budete aktuálně řešit? Na jakých úrovních probíhá rozhodování?

Rozhoduje se to na mezinárodních plénech Greenpeace. Zabýváme se tím, co je právě označeno jako nejpalčivější problém. Prioritu mají problémy, které ohrožují život na planetě, ale i formu života. Nyní je to změna klimatu a úbytek biodiverzity. Témata vyhodnocujeme podle vědeckých poznatků, spolupracujeme s vysokými školami. Aktuálně jsme například velmi řešili témata ochrany pralesů nebo plán založení sítě oceánských rezervací na třiceti procentech jejich rozlohy. Tyto kampaně plánují a řídí mezinárodní skupiny a všechny pobočky se přidávají. Teď se nám například podařilo na Konferenci OSN o biodiverzitě COP 15 prosadit obnovu přírody do roku 2030 na třiceti procentech planety. Ale opět, je to jen dílčí úspěch. Je třeba pohlídat, aby se nařízení opravdu propsalo do národních legislativ.   

Text: Zuzana Keményová (autorka je redaktorkou Hospodářských novin)
Foto: Greenpeace