zpět na výpis
#Český cirkulární hotspot  #cirkulární ekonomika  #Freek van Eijk  #Holandský cirkulární hotspot  #Philips Healthcare  #profesorka Cramerová 

Buďte pragmatičtí jako Nizozemci, radí guru oběhového hospodářství Freek van Eijk

17. 6. 2022

Warning: A non-numeric value encountered in /home/www/ecoista/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 343

Warning: A non-numeric value encountered in /home/www/ecoista/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 351

Warning: A non-numeric value encountered in /home/www/ecoista/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 353

Nizozemsko je v cirkularitě jedním z nejpokročilejších států Evropy. Síť institucí, lidí a firem, kteří spolupracují, aby odpadu ubývalo a použité produkty nekončily bez užitku, pomáhá řídit Holandský cirkulární hostpot, mozek celého propletence. Jeho šéf Freek van Eijk, jeden z nejvýraznějších expertů na cirkularitu současnosti, v dubnu zavítal do Prahy a zahájil fungování české obdoby této platformy – Českého cirkulárního hotspotu. „Základ pro cirkulární aktivity máte v Česku dobrý, musíte ale hrát tvrději a zvýšit své cirkulární ambice,“ říká van Eijk.

V Praze jste navštívil první setkání platformy Český cirkulární hotspot. Jaký je účel cirkulárních hotspotů? 

Cirkulární ekonomika omezuje plýtvání a udržuje materiály v oběhu tak dlouho, jak je to jen možné, a to v jejich nejvyšší hodnotě. Je to odlišný způsob výroby a využívání zdrojů, úplně jiný pohled na odpad a zacházení s ním. Takový přístup ovšem vyžaduje nové spolupráce, například mezi veřejnými institucemi, firmami, experty a výzkumníky z oboru a konečnými spotřebiteli. Žádná společnost, místní samospráva ani nevládní organizace nemohou realizovat oběhové iniciativy samy. A všichni partneři musí opravdu chtít a naplno se do těch změn pustit, jinak se nepovedou. A aby tyhle sítě partnerů fungovaly, musí být dobře organizované. Bývalá holandská ministryně životního prostředí a profesorka Jacqueline Cramerová (současná předsedkyně dozorčí rady Holandského cirkulárního hotspotu, pozn. red.) to nazývá řízením sítě.

Cirkulární hotspoty po celém světě působí jako jakýsi katalyzátor, mohou propojit akce shora dolů, například z vládní úrovně, a stejně tak zdola nahoru, z podnikatelské a společenské úrovně. Jsou to důvěryhodné platformy, které celou tu změnu zprostředkovávají.

Co si myslíte o Českém cirkulárním hotspotu? Bude dostatečně dobře plnit tuhle roli?

Myslím, že Český cirkulární hotspot je vzhledem ke svým schopnostem až příliš skromný. Jeho členové mají o cirkulární ekonomice ohromné znalosti a do začátku mají také velmi dobrou síť kontaktů. Podařilo se jim vytvořit koalici ochotných, velmi relevantních společností a mají také vazby na vládu. Nyní musí motivovat své členy a partnery ke společnému zahájení a rozšíření cirkulární aktivit v Česku. To znamená jasně určit aktéry a oblasti trhu s ekonomickým a udržitelným potenciálem a připraveností na přechod. Může to být například cirkulární výstavba ve větších městech, která přemění opuštěnou oblast nejen na cirkulární budovy, ale také na novou, živou komunitu, spolupráce v průmyslových oblastech nebo třeba cirkulární agropotravinářské inovace na venkově. České předsednictví Radě Evropské unie by mohlo pomoci odstartovat ještě více spolupráce seshora dolů, tedy od vlády k firmám.

Jste ředitel Holandského cirkulárního hotspotu. Jak přesně to u vás funguje?

Jsme soukromo – veřejná platforma, která usnadňuje přechod na oběhové hospodářství na mezinárodní úrovni tím, že spojuje vládní orgány, znalostní instituty, a hlavně podniky. Holandský cirkulární hotspot podporuje výměnu znalostí mezi Nizozemskem a dalšími zeměmi a naším cílem je stimulovat podnikání v oblasti oběhového hospodářství. Snažíme se například vytvořit oboustranně výhodné obchodní příležitosti pro nizozemské organizace a jejich zahraniční protějšky.

Můžete být konkrétnější?

Organizujeme například obchodní mise, workshopy, píšeme zprávy o příležitostech na trhu. Jsme také součástí koordinační skupiny Evropské platformy zúčastněných stran v oběhovém hospodářství (akční plán EU pro čistší a konkurenceschopnější Evropu, pozn. red.). Unikátní na nás je, že pracujeme na mezinárodní úrovni. V Holandsku máme také další veřejno-soukromý program nazvaný CE akcelerátor (Versnellingshuis, pozn. red.), který podporuje oběhovou ekonomiku v nizozemských regionech.

Co je konečným cílem všech vašich aktivit?

Nizozemsko má ambici být plně cirkulární v roce 2050 a do roku 2030 má využívat jen polovinu neobnovitelných zdrojů oproti současnosti. Přesto ale, nemá smysl vytvářet z Nizozemska cirkulární ostrov, pokud zbytek světa nebude mít podobný přístup. Evropské státy jsou také obchodníci, například třetina holandského HDP je spojena s exportem, ekonomiky našich států jsou úzce propojeny. Takže svým způsobem také potřebujeme, aby se Česká republika stala cirkulární, i pro naši vlastní budoucnost.

Proč spolu neziskovky, vláda, obce, firmy a další instituce nemohou spolupracovat samy? Proč potřebují hotspoty?

Přestože se nizozemské vládě podařilo dobře nastavit politiku oběhového hospodářství, její zavedení by se nepodařilo bez aktivní podpory všech zúčastněných stran. V Nizozemsku si všichni uvědomujeme, že pokud chcete uzavřít oběh, musíte spolupracovat. Ukážu to na příkladu plastů: k uzavření koloběhu je potřeba plasty sbírat, třídit, recyklovat a znovu z nich vyrábět. Pokud vynecháte jeden krok, nepodaří se to. Takže takovéto akce vyžadují jednání od každého, od vlády například regulaci plastů, od místní samosprávy komunikaci s obyvateli o tom, jak doma třídit odpad, od firem odpadové manažery, kteří vyrábějí kvalitní recyklované materiály, jež může průmysl použít k uzavření koloběhu a vyrobit produkty z recyklátu s vysokou hodnotou.

Výchozím bodem je často takzvaná koalice ochotných – skládá se ze stran, které se shodují na tom, že je nutná změna systému a vědí, že k tomu je nutné spolupracovat. Pro zúčastněné strany je ale obtížné se zorganizovat a dohodnout na tom, co všechno je potřeba, protože většinou mají různé zájmy. To brání shodě a brzdí to jejich   kroky vpřed. Nezávislá třetí strana, tedy hotspot, pomáhá celou tuhle změnu řídit a zajišťuje, aby všechny zájmy byly vyváženy, aby nikdo netratil a nebylo třeba o všem donekonečna vyjednávat.

Jak je v cirkulární spolupráci daleko Česko v porovnání třeba právě s Nizozemskem?  

Nizozemsko má co se týče spolupráce dlouhou historii. Abychom přežili v náročném prostředí říční delty, museli jsme spolupracovat, už jednoduše proto, abychom doslova udrželi nohy v suchu. Svým způsobem je to v naší DNA. První, kdo v Nizozemsku přijal oběhové hospodářství, byly vizionářské nadnárodní společnosti a netrpěliví mladí podnikatelé, kteří chtěli změnit svou budoucí perspektivu. Když si naše vláda v roce 2016 uvědomila, co se děje, přijala oběhové hospodářství a zavedla pro naši zemi ambiciózní cíl oběhového hospodářství: být v roce 2050 plně cirkulární.

Fakt, že vláda zavedla tento cirkulární cíl, měl za následek, že obce začaly deklarovat své vlastní cirkulární ambice a plány. To zase zmobilizovalo rodinné společnosti a malé a střední podniky z těchto obcí a ty začaly brát oběhové hospodářství vážně. Nizozemsko je nyní podle zprávy Circularity Gap Report z 24,5 % cirkulární.

V České republice jsem viděl velmi inspirativní cirkulární inovace a několik velmi dobrých iniciativ měst a nevládních organizací. Děláte také mnohem více cirkulárních aktivit, než si uvědomujete. Nazýváte je totiž jinak, třeba nakládání s odpady, přizpůsobování se klimatu a podobně. V Česku ale panuje určitá plachost, skromnost či nedostatek sebeúcty. Základ pro cirkulární aktivity máte v Česku dobrý, musíte ale hrát tvrději a zvýšit své cirkulární ambice. Jen tak se dá dosáhnout klimatických cílů, udržet si důležité zdroje pro svůj průmysl nebo vytvořit dlouhodobou potravinovou bezpečnost v době, kdy jsou kvůli válce na Ukrajině dodávky potravin nejisté. Česká vláda také musí spolupracovat s průmyslem a iniciativami nevládních organizací a zvyšovat své ambice i množství aktivit.

Můžete být ještě konkrétnější, co má tedy Česko dělat, aby se tu cirkulární spolupráce více rozjela?

Profesorka Cramerová ve své knize How Network Governance Powers the Circular Economy (2020) formulovala deset hlavních principů, které na základě jejích zkušeností v Nizozemsku nastartují přechod na cirkularitu i v dalších státech. Hlavní zásadou číslo jedna je, že cirkulární iniciativa začíná společným pocitem naléhavosti. Další radou například je, že budování oběhového hospodářství má jasný cíl, ale cesty mohou být různé. Je také důležité zaměřit se na nejslibnější a nejpřevratnější inovace, nebýt troškař. Stejně tak nové oběhové obchodní modely by měly být přínosem pro všechny partnery v síti, nejen pro některé z nich, jinak to nebude fungovat. A další naší radou je být pragmatický jako Nizozemci. Učte se děláním. Buď vyhrajete, a když ne, stejně se něco nového naučíte. Důležité je nastavení mysli.

Vládám bych řekl: Když nebudete dělat nic a vyčkávat, náklady na nečinnost se vyšplhají mnohem výš než náklady na to, co uděláte dnes. Dívejte se na oběhové hospodářství jako na ekonomickou příležitost, na obchodní model pro řešení společenských výzev, namísto toho, abyste se na něj dívali jako na výdaje navíc. Opravdu věřím, že toto století je věkem cirkulárních příležitostí. Pokud budete jen čekat, až vás do cirkularity někdo dotlačí, třeba EU, ty nejlepší obchodní příležitosti budou už pryč, využije je někdo jiný.

Můžete dát konkrétní příklady projektů, kde už cirkularita dobře funguje?

Tak například lékařské přístroje a další technické zboží obsahují vzácné zdroje. Místo toho, abyste je na konci životnosti vyhazovali, můžete je repasovat a najít pro tyto věci nový trh. Pro společnosti jako Philips Healthcare to dává dokonalý obchodní smysl, ale vyžaduje to najít nové obchodní cesty, nová ujednání a zkoumání nových segmentů trhu. Nebo, co vidíte, když se podíváte na pomerančovou kůru? Vidíte odpad nebo potenciální složku do peelingu, mýdla, parfému nebo vláken? Aby zhodnotili pomerančové slupky, odpadové společnosti jako Renewi (přední evropská společnost pro nakládání s odpady působící především v regionu Beneluxu, pozn. red.) spolupracují se supermarkety a firmami na výrobu džusů jako Jumbo, které se zbavují pomerančové kůry. K tomu se připojují inovátoři jako Peelpioneers (nizozemský startup, který z pomerančových slupek vyrábí například oleje, odmašťovadla nebo krmivo pro zvířata, pozn. red.) a pomerančovou kůru zhodnocují. Musíme se naučit přijímat nový obchodní model – produkt jako služba, kdy vlastnictví a odpovědnost za životní cyklus produktu zůstávají v jedněch rukou u výrobce. Výrobci pak zase budou těžit ze stálého toku příjmů a ze stejného množství materiálů získají větší hodnotu, protože své výrobky udrží v oběhu déle.  A zákazníci z toho budou těžit také, protože zaplatí pouze za to, co potřebují, tedy za službu, nikoli za vysloužilý výrobek.

MSc. Eng. Freek van Eijk

– současný CEO Holandského cirkulárního hotspotu

– působil jako výkonný ředitel společnosti Acceleratio a je rovněž místopředsedou Circular Biobased Delta, aliance nizozemských provincií, podniků a znalostních center

– Van Eijk pracoval více než deset let jako ředitel pro strategii nadnárodní společnosti SUEZ, která se zabývá odpady, dále jako člen správní rady nizozemské asociace pro nakládání s odpady, nadace Society and Enterprise Foundation a působil jako Sherpa pro inovační partnerství EU v oblasti surovin

– získal titul MSc. Eng. Na Technické univerzitě v Delftu

Text: Zuzana Keményová, autorka je redaktorkou HN
Foto: Holland Circular Hotspot, Shutterstock