Blíží se konec igelitových pytlíků a minibalení – je to smysluplný zákaz? 

24. 6. 2025  |  Zuzana Keményová

Za pět let mají z českých obchodů, stánků i hotelů zmizet minibalení omáček, šamponů, ale i čerstvého ovoce, zeleniny a pečiva. Igelitové sáčky pravděpodobně vystřídají pytlíky z papíru. Bude se tedy šetřit na plastovém balení, jenže nevýhody jsou také evidentní. 

Balení jídla v EU se brzy změní. Zmizí vše, co se balí do plastu a má to malý obsah. Skončí tedy jednorázová mlíčka do kávy, malé kečupy a tatarky u stánků a ve fastfoodech, jednorázová mini máslíčka a mini šamponky v hotelích, ale také třeba citrony v plastových síťkách. Nařízení Evropské unie o obalech (Packaging and Packaging Waste Regulation, PPWR) začne platit za pět let a zakáže jednoporcová plastová balení potravin i mikrotenové sáčky na pečivo a na ovoce. 

EU tak reaguje na enormní množství odpadu z plastových obalů, které dlouhodobě roste a zatěžuje životní prostředí i odpadové hospodářství. Cílem nařízení je odstranit roztříštěnost pravidel kolem obalů ve všech státech EU a zavést jednotné značení obalů, které usnadní třídění a recyklaci. 

Nařízení také omezuje takzvané věčné chemikálie (PFAS) v obalech pro styk s potravinami, což je krok pro ochranu zdraví obyvatel. Už od srpna 2026 bude zakázáno uvádět na trh EU obaly s obsahem PFAS nad stanovené limity. 

Do papíru není vidět

Někteří experti se však obávají, že bohulibá myšlenka má jisté trhliny. A že ve finále může v některých případech pro životní prostředí znamenat naopak problém. Předpokládá se totiž, že výrobci potravin plast nahradí papírem, který je neprůhledný, tedy nebude možné ovoce a zeleninu vizuálně kontrolovat. 

Ředitelka Obalového institutu Syba Iva Werbynská nové nařízení o obalech PPWR detailně zná a nyní firmám i evropským úředníkům radí, jak ho co nejlépe přenést do praxe. Varuje, že v praxi může nová regulace přispět k nárůstu potravinového odpadu. „Současná praxe dodávek čerstvého ovoce a zeleniny v průhledných plastových obalech umožňuje okamžitou vizuální inspekci, jak při přejímce zboží, tak při nákupu v obchodě. Pokud by se toto zboží – včetně bylinek – balilo výhradně do papírových či papíru podobných obalů, dojde k několika negativním důsledkům,“ varuje Webynská.

Při přejímce na straně obchodníků nebude prý možné odhalit drobné vady nebo poškození, což povede k vyššímu vracení a následnému vyřazování celých dodávek. „Spotřebitelé také nebudou moci porovnat kvalitu jednotlivých kusů a mnozí raději zboží nekoupí nebo po rozbalení doma část produktu vyhodí. V praxi to postihne až polovinu sortimentu čerstvého ovoce a zeleniny, jelikož u balení do 1,5 kilogramů bude zákaz použití plastu,“ podotýká Werbynská.

Dodává také, že přechod obalového materiálu z plastu na papír znamená vyšší propustnost vzduchu a vlhkosti. To u citlivých plodin, například u salátových okurek, bobulového ovoce a podobně, zkracuje jejich trvanlivost až o několik dnů. „Řetězce tak budou nuceny zkrátit dodavatelský řetězec, tedy navýšit frekvenci dodávek, což zvýší emise z dopravy,“ obává se Werbynská.

Malé je dobré

Další námitkou expertů je, že malá balení mají pomoci efektivně nakládat s potravinami, aby si člověk mohl koupit jen takové množství, které stihne spotřebovat v době trvanlivosti. 

„Malé smetánky jsou v kancelářích, protože jednání je jednou za čas a větší balení smetany nebo mléka by se zkazilo. Okurka v plastovém obalu je proto, že takto má prokazatelně několikanásobně delší trvanlivost. Zákazem malých balení lidem se svět nezachrání ani se nestane lepším,“ je přesvědčen Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH). Dodává, že ani z ekologického hlediska nevidí konkrétní měřitelný benefit, který má regulace přinést. „Zákazem malých balení určitě naroste potravinový odpad,“ je přesvědčen Havelka.  

Ani zákaz mikrotenových sáčků nevnímá Havelka jako něco přínosného. „Pokud dám pečivo do jiného typu obalu, vždy mi vydrží kratší dobu než v plastovém sáčku. Opět tedy poroste potravinový odpad. Ani zde nejsem přesvědčen, že by EU měla regulovat, zda si dám své pečivo do plastového nebo jiného sáčku. I tento zákaz proto vnímám spíše jako umělou politickou proklamaci a ideologii než jako opatření, které zajistí nějaký celospolečenský zájem,“ míní Havelka. 

Dodává, že v České republice lidé vědí, že plastové sáčky patří do žlutého kontejneru. A odtud putují buď do recyklace, anebo na energetické využití, což je podle Havelky obojí pozitivní. Spíše než řešit, jestli papír nebo plast, je podle Havelky mnohem zásadnější, zda jsou obaly vyráběny z dobře recyklovatelných a pokud možno jednodruhových materiálů, které jdou dobře třídit. Což například papírové pytlíky na pečivo s celofánovým okénkem nejsou. 

Libůstky a zbytečnosti

Zcela jiný pohled má na zákaz malých plastových obalů Vladimír Kočí, odborník na metodu posuzování životního cyklu produktů z pražské VŠCHT. Podle něj by mohl přispět ke kultivaci stravování lidí a také přimět zákazníky, aby si vybírali kvalitnější produkty. „Pečivu pobyt v igelitu nesvědčí, a když si koupíte kvalitní kváskové pečivo, které jedině má smysl konzumovat, je škoda ho do igelitu dávat,“ kroutí hlavou Kočí. Doufá také, že zákaz mikrotenových sáčků snad dovede Evropany k zamyšlení, jestli pečiva nejedí zbytečně moc. 

Podobně zákaz balení ovoce a zeleniny může podle Kočího ve svém důsledku trochu napomoci místním producentům, kteří ovoce a zeleninu prodávají na místním trhu, protože až dosud mohly nadnárodní řetězce citlivé plodiny přepravovat na delší vzdálenosti. 

K tématu minibalení smetánek a kečupů Kočí říká, že žádná z těchto potravin není ani nutná, ani zdraví prospěšná. „Je to většinou jen libůstka, v případě kečupu často chuťový doplněk, který má zakrýt nedostatky hlavního pokrmu. Jestli mají usnadnit konzumaci za pochodu na ulicích nebo ve fastfoodech, tak to nenapomáhají správné věci. Jíst se má v klidu, u stolu a hlavně kvalitní potraviny a pití,“ nabádá Kočí.

Každopádně ani papírový jednorázový obal není podle Kočího žádná výhra. „Je nás moc a většinou jsme líní chodit na nákup s košíčkem, kam se to ovoce a zelenina dá vložit nebalené. A takový košíček může být krásným kulturním doplňkem – na kolika obrazech hraje ústřední roli a dodneška tyhle obrazy milujeme. Nenamalujete idylku, kdy dívka nebo mladý muž nakupuje ovoce do igeliťáku. Je to o kultuře. Zbytečně plýtváme kvůli své lenosti a namlouváme si, že to jinak nejde,“ shrnuje Kočí. 

Supermarkety se chystají

Na blížící se zákaz malých plastů již reagují i řetězce supermarketů. Čekají na konkrétní detaily, které jim pomohou se na nový styl prodeje připravit. Měla by je brzy vydat Evropská komise ve spolupráci s českým ministerstvem životního prostředí. Jaroslav Vodáček, hlavní manažer balení řetězce Tesco v Česku, rovněž připomíná, že obaly především chrání potraviny a ty dobře navržené obaly zabraňují vzniku potravinového odpadu. K zákazu mikrotenových sáčků Vodáček konstatuje, že jsou k dispozici i jiné možnosti balení, kupříkladu do papírových pytlíků. „Do těchto obalů bohužel není vidět, což je složitost na pokladnách. Obchodníci musí počkat na definování výjimek a následně se budou moc připravit,“ říká Vodáček. 

U zákazu balení ovoce a zeleniny do plastu řetězce doufají, že ty nejcitlivější plodiny dostanou výjimku. „Komise musí v první řadě určit výjimky, například pro ovoce citlivé na tlak, jako jsou jahody, maliny či borůvky. Na riziko tvorby potravinového odpadu však již upozorňujeme,“ připomíná Vodáček. Pokud by finální verze obalů znamenala kombinaci dvou materiálů, například papírové krabičky s plastovým okénkem, nebude to prý z hlediska recyklace vhodné. „Jedná se o dva různé materiály, které se nerecyklují společně, a není jisté, že spotřebitel vytřídí každou obalovou komponentu zvlášť,“ varuje Vodáček.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)