Zdražování mění návyky lidí, zákazníci stále víc upřednostňují cenu před kvalitou. Ti, kteří dříve pravidelně chodili nakupovat v zero waste stylu, tedy do vlastních nádob a sáčků, nyní zajdou častěji do běžného supermarketu. Některým bezobalovým obchodům spadly tržby i o třetinu, čtyři desítky už jich zavřely úplně. Jednou z cest, po které se nyní pouštějí, je rozšiřovat nabídku i o produkty v ne bio kvalitě. Jsou totiž levnější.

V bezobalovém obchodě NOsáček je v posledním roce a půl citelně menší provoz, než byli zvyklí z předchozích let. Lidé chodí stále, ale je znát, že své nákupy mnohem více promýšlejí a utrácejí méně.

„Chodí méně lidí a také začali nakupovat méně zboží. Když kupují, snaží se vybrat levnější alternativu. I o biopotraviny klesl zájem,“ říká pro Ecoista.cz Jakub Karásek, majitel bezobalového obchodu, který má v Brně hned dvě pobočky. A důvod? Podle Karáska je to současná inflace a celkově špatná nálada ve společnosti.

„Zhoršující se finanční situace lidí je na našich tržbách patrná. I během covidu tržby poklesly, ale ne tolik jako dnes. Velký zlom a pokles tržeb ale nastal s rozvolněním lockdownu před létem 2021. Tehdy tržby spadly zhruba o 30 procent a dodnes se propadly až na 50 procent původní úrovně,“ vypočítává Karásek.

Krachy ve velkém

V posledních měsících se jim tržby drží na podobné úrovni, ale pokud se sečte zvyšování cen, snížení kupní síly lidí a také fakt, že kvůli inflaci čelí i sám obchod velkým změnám v cenách dodávaného zboží, je jasné, že bezobalové obchody jsou v krizi. Malé obchůdky, které často zakládají nadšenci s myšlenkou čistého světa bez odpadu z jednorázových obalů, krachují ve velkém.

„Ano, obchody zavírají. Je to spíše kombinací únavy z dlouhého období nejistoty covidu a teď finanční krize. Majitelé často nemají dostatek prostředků na brigádníky a musejí většinu práce obstarat sami. Proto postupně zavírají. Tipuji, že už minimálně 30 procent bezobalových obchodů v Česku za poslední rok uzavřelo své provozovny,“ odhaduje Karásek, jehož NOsáček zatím přežívá díky tomu, že snižuje své náklady, například na energie, na odměny zaměstnancům a tak dále. „Máme dvě pobočky a uvažujeme i o možnosti uzavření jedné z nich,“ zmiňuje Karásek.

Česká republika je v rámci Evropy bezobalovou velmocí. V počtu bezobalových obchodů na milion obyvatel je na třetím místě, jak vyplývá z dat neziskové organizace Zero Waste Europe. Největší rozmach obchůdků se zbožím, které si lidé odnášejí ve vlastních či zálohovaných sáčcích či nádobách, začal v roce 2017 a od té doby jejich počet strmě stoupal. Podle průzkumu společnosti Bezobalu, která v Česku sama provozuje tři bezobalové prodejny, bylo ještě na začátku roku 2022 v tuzemsku okolo 105 těchto eko-prodejen. Nyní ovšem řada z nich bojuje o přežití. Podle dat Bezobalu přibližně 40 bezobalových obchodů v Česku již zavřelo a tento trend je možné pozorovat v celé Evropě. Mezi zavřenými obchody jsou třeba chebský Neobal nebo Noplastico v Karlových Varech.

Kvalita je zbytná?

Jiří Sedlák, ředitel obchodní části neziskovky Bezobalu, říká, že v reakci na koronavirus zákazníci v bezobalových obchodech snížili frekvenci nákupů, ale naopak navýšili hodnotu průměrného nákupního koše. Lidé jednoduše chtěli omezit návštěvy veřejných prostor.

„V současné době se frekvence nákupů vrátila na původní hladinu, avšak v reakci na obavy z budoucnosti poklesla hodnota nákupního koše o 15 až 20 procent,“ shrnuje pro Ecoista.cz Sedlák. Právě strach z nejisté budoucnosti je pro lidi impulsem pro tvoření úspor. „Na trhu bezobalových obchodů je patrný odklon od kvalitních potravin, které jsou vnímané jako zbytné. V bezobalových obchodech vnímáme sníženou poptávku po všech druzích kvalitních produktů. U nás v Bezobalu je výsledkem nižší průměrný nákup, což značí, že i naši stálí zákazníci přesunuli část spotřeby do jiných, obvykle levnějších konceptů,“ všímá si Sedlák.

I proto se už na začátku loňského roku začali zabývat rozšířením sortimentu o produkty, které by byly cenově dostupnější, ale stále si držely vysoký standard kvality. Podle Sedláka k tomu vedou různé cesty, jako napřimování cest k výrobcům a zavedení části sortimentu bez certifikace bio.

„Podařilo se nám sortiment tímto směrem rozšířit a odezva zákazníků je veliká. Standard bio kvality držíme u více než 70 procent našeho sortimentu, ale chtěli jsme umožnit nákup i zákazníkům, pro které je prevence vytváření odpadu hlavním motivem a ekologické zemědělství pro ně zatím hodnotu nemá,“ vysvětluje Sedlák. A tak jsou v bezobalových obchodech k dostání těstoviny, káva, sušené ovoce či třeba luštěniny bez certifikace bio, ovšem za nižší ceny.

Část bezobalových obchodů tedy ke kroku snížení kvality produktů přistoupila, ale podle Sedláka se nejedná se o razantní změny. „Bezobalové obchody v Česku až na výjimky přistupují k udržitelnosti komplexně, a proto nemohou ignorovat dopady konvenčního zemědělství. Samotná bezobalovost totiž nic nespasí, když si zničíme úrodnost půdy a čistotu vody,“ připomíná Sedlák.

Zajímavostí ovšem je, že právě produkty v bio kvalitě a farmářské potraviny současná inflace ovlivňuje mnohem méně než potraviny konvenční. Je to tím, že inflace velmi tvrdě zasáhla vstupy zemědělství, které se dají nazvat jako drancující, tedy dlouhodobě neudržitelný způsob hospodaření s půdou, vodou a dalšími přírodními zdroji.  „Agrochemikálie, energie, pohonné hmoty … to vše jsou věci, bez kterých se konvenční zemědělec dnes už neobejde, jelikož jeho půda už není tak úrodná. Naopak biozemědělec je na těchto vstupech závislý o tolik méně, že se na trhu začala přibližovat cena kvalitní a konvenční produkce,“ vysvětluje Sedlák.

Kratší prodejní doba a osobní vztahy 

Redakce Ecoista.cz oslovila i bezobalové obchody v regionech. Například prodejna U Čtyřlístku v Kutné Hoře rovněž pocítila odliv tržeb. V roce 2022 prodeje oproti roku 2021 klesaly zhruba o 20 procent, v některých měsících i o 25 procent. Někteří zákazníci tohoto obchodu chodí nakupovat stále stejně, ale mnozí nakupují v delších intervalech.

„Můj obchod si našli i noví zákazníci – a ti se velmi divili, jak se dá v bezobalu levně nakoupit,“ říká provozovatelka Jana Baslová. Ve svém obchodě má několik druhů zboží v biokvalitě, například sušenky z Biopekárny Zemanka, některé sušené ovoce nebo ořechy. „Ale protože nechci investovat do bio certifikace, tak tím u mě dle české legislativy biokvalita potravin končí. Vzhledem k tomu, že mám jen několik zákazníků, zhruba pět, které zajímá zboží v biokvalitě, vůbec jsem se do tohoto kroku nepouštěla,“ říká Baslová.

V tuto chvíli netuší, co bude dělat, pokud se situace s tržbami nezmění. Zatím nepřemýšlela nad žádnými scénáři, na inflační krizi reagovala tím, že zkrátila prodejní dobu obchodu z pěti dní v týdnu na tři.   

„Pevně věřím, že se situace zlepší. Moji stálí zákazníci mi často říkají, abych obchod nezavírala, abych vydržela, že nechtějí chodit nakupovat do supermarketů. Že u mě nejde jen o obaly, ale velmi často i o vyšší kvalitu potravin, mnohdy i za nižší cenu,“ parafrázuje slova nakupujících Baslová. „A také můj obchůdek je voňavý, příjemný, útulný a není tam ta anonymita jako v supermarketu. Troufám si říct, že s některými zákazníky jsem si za ty roky už vybudovala i přátelský vztah,“ dodává majitelka. 

Slovenský bezobalový obchod Straka v Bratislavě je otevřený teprve od loňského září, takže nemůže srovnávat s dobou před inflací. Majitelka Simona Straková si však všímá, že zákazníci celkově letos nakupují méně zboží, než očekávala, a to se týká i bio kvality.

„Musím říct, že velmi málo lidí vyhledává produkty v bio kvalitě. I základní potraviny jako těstoviny, luštěniny a podobně nakupují zákazníci méně. Také kosmetika se prodává méně než v minulém roce,“ bilancuje Straková. Lidé u ní nakupují hlavně chléb, vajíčka, svačinky pro děti a z drogerie především prací gely. Proto majitelka momentálně nerozšiřuje nabídku o nové zboží, objednává jen to, o co je největší zájem.

„Jestli to bude takhle pokračovat dál, budu muset obchod zavřít. Mnoho lidí kvůli inflaci upřednostňuje cenu před kvalitou a já bohužel cenově nedokážu konkurovat velkým řetězcům,“ obává se Straková.

Text: Zuzana Keményová (autorka je redaktorkou Hospodářských novin)
Foto: Shutterstock