Asi každý si pamatuje svět školních jídelen, čočku s gumovým masem a koše s vyhozenými jídly. U nás na základce se zbytkových knedlíků zbavovalo dvěma způsoby: „Dejte to Láďovi, ten to dojí“ nebo košem, přičemž ta druhá varianta až přetékala. Dva studenti z Olomoucka se pozastavili nad plýtváním ve školních jídelnách a přišli s chytrým řešením, které využívá AI, obyčejnou váhu a trochu programování.

Řekni sýýýýr!

Ondra Novotný a Tobias Chlápek, maturanti Gymnázia Olomouc-Hejčín, zvítězili na letošní soutěži Hack Prague se svým projektem Dojezeno. Představte si, jak pokládáte talíř se dvěma nakousnutými šodó buchtičkami na pult, kde ho vyfotí kamera a zváží váha. Poté je jídlo vyhozeno, jako by nic, ale data z obou systémů už běží do počítače a dávají dohromady, čeho a kolik se nesnědlo. Tímto způsobem se dá zjistit, kolik je potřeba na porcích ubrat a jaká jídla nejsou zrovna nejoblíbenější.

Třetina (!) potravin na obědových talířích skončí v koši. Když si řekneme, že v Česku je téměř 8 900 školních jídelen, množství vyhozeného jídla je obrovské. Ztráta není pouze environmentální, ale také finanční. Podle studie Prague Food Waste 2024 by škola s 500 žáky mohla za vyhozené suroviny dát až 600 000 korun ročně. „Jsme teď ve fázi, kdy se snažíme získat povolení našeho ředitele, abychom mohli náš systém vyzkoušet,“ říkají kluci. „Máme pocit, že to projde, proč by taky ne? Problém nastává s cizími školami. Díky hackathonu jsme dostali dotaci na zavedení systému u nás na gymplu, ale pokud ho budou chtít i jiné školy, budou si muset zaplatit kameru a program.“

Děti vidí a učí se

Druhotným plusem projektu je příklad dětem. Mendelova univerzita zorganizovala v jedné ze základních škol v Brně soutěž o nejméně zbytků. V den měření se podávala čočka nakyselo, která běžně tvoří až 80 kg odpadu. Najednou jí v koších skončilo jen 19 kilo. Vést děti k pochopení cyklu jídla může výrazně změnit jejich vztah k němu.

„Ve světě podobná technologie už funguje, u nás v jídelnách ale ještě ne.“ Například IKEA v restauracích po celém světě (včetně českých obchodních domů jako Zličín, Černý Most, Brno nebo Ostrava) používá systém Winnow Vision, který je v praxi velmi podobný „Dojezenu“ Tobiase a Ondry.

Kdykoli kuchař nebo obsluha vyhodí do koše zbytky, váha zaznamená přírůstek hmotnosti a kamera vyfotí obsah koše. Umělá inteligence se sama naučí jídlo poznat (např. masové kuličky, hranolky, lososa nebo salát) – personál tak většinou nemusí nic ručně klikat. Vedoucí kuchyně dostávají pravidelné reporty, podle kterých přesně upravují množství vařeného jídla v jednotlivých dnech a hodinách, mění velikost příloh nebo upravují objednávky surovin. Globálně se díky systému Winnow podařilo IKEA snížit plýtvání jídlem o více než 50 %.

Jenže velké korporace nemají motivaci zabývat se našimi školními jídelnami. V tuto chvíli přicházejí proto na scénu studenti. Tobias s Ondrou odhadují, že pilot jejich projektu ušetří 14 % gastroodpadu a 180 000 korun. Úspora pro jednu školu ročně v řádu statisíců je po jednoduché matematice úsporou u 9000 českých škol v řádu miliard.

Foto: Dojezeno