Nastala houbařská sezóna. Co děláte z hřibů a babek vy? Smaženici, polévku, omáčku, jasně, ale co takhle kalhoty nebo tepelnou izolaci? Vědci právě přivedli na trh nový materiál – mycelium. Pseudokožené kalhoty teď rostou v laboratoři a naše děti budou možná žít v domech z podhoubí.
Na začátku minulého roku vyrostl v galerii Národní technické knihovny v Praze domek postavený pomocí hub. Projekt nazvaný „Samorost“ byl unikátní český experiment propojující architekturu a udržitelnost, za nímž stojí spolek MYMO (vzniklý ze spolupráce odborníků z ČVUT a firmy Mykilio) s podporou České spořitelny (Buřinky). Dva spojené klobouky bedel byly vytvořeny ze dřeva vyztuženého mykokompozitovými panely, laicky řečeno materiálem vytvořeným z podhoubí a organického odpadu. Svou pevností, tepelnou i akustickou izolací může nahradit polystyren a k tomu je plně biologicky rozložitelný.
Výroba tohoto stavebního materiálu budoucnosti je vlastně velmi jednoduchá. Do organického odpadu (odřezky, piliny, karton…) se přidají spory hub (nejčastěji lesklokorky lesklé), které vytvoří jemnou síť vláken, jež začne substrátem prorůstat. Hmota roste v připravených formách přibližně 21 dní, a jakmile získá požadovaný tvar a pevnost, vysuší se a tepelně upraví. Houba přestane růst a vznikne trvanlivý, stabilní a zdravotně nezávadný materiál.
Jestli vám domek z hub přišel jako sci-fi, tak co teprve vynález americké biotechnologické firmy Ecovative, která z podhoubí vyrábí materiál na kalhoty přesně napodobující pravou kůži. „Kůže“ Forager, ze které se navrhují kalhoty, boty a další módní doplňky, je pružná i pevná, ale na rozdíl od syntetických koženek neobsahuje plasty ani toxické látky. Firma mycelium pěstuje v obrovských zatemněných halách, kde z něj vznikají obří desky materiálu.
Podobně fascinující je i jejich gastroprodukt MyBacon – slanina vypěstovaná z houbových vláken. Po naložení do uzené lázně a opečení na pánvi nabízí texturu i chuť klasické vepřové slaniny, přičemž její výroba šetří půdu, vodu a samozřejmě život prasátek.
Ecovative začínala s produktem Mushroom Packaging, což je biologicky rozložitelná obalová pěna, která nahrazuje pěnový polystyren a po použití se během pár týdnů na zahradě plně rozloží na kompost (využívají ji například giganti jako Dell nebo Steelcase). Dále vyvíjí pěnové výplně, které mají nahradit syntetické molitany v botách, nábytku a autosedačkách. Na trh uvádí i další alternativy masa, jako je trhané houbové maso.
Síly podhoubí si všimly i ty největší světové značky. Myceliovou kůži od MycoWorks používá například Hermès, který pomocí mycelia navrhl cestovní tašku. Houbové alternativy rozvíjejí i značky jako IKEA nebo Adidas, které před pár lety na trhu představily tenisky z houbové kůže. Jaké by to bylo, kdyby nám nová skříň dorazila zabalená v materiálu, který po vybalení pohnojí naši zahrádku?
Mycelium skvěle váže uhlík a udržuje ho v sobě dlouhá léta, ale pokud produkt necháme rozložit, uhlík, který v něm byl uložený, se uvolní do atmosféry. Jenže i když se uhlík z mycelia uvolní, má to jiný dopad než u polystyrenu a materiálů založených na fosilních palivech. Jde o takzvaný uzavřený uhlíkový cyklus. Houba během svého růstu spotřebuje pouze agroodpad (piliny, slámu, odřezky) a uhlík v sobě dočasně uzamkne – při kompostování se tak vrátí jen to, co rostliny předtím z atmosféry odebraly.
Oproti tomu třeba pěnový polystyren je vyráběn z ropy. Mycelium navíc k růstu nepotřebuje téměř žádnou energii ani chemikálie a za pár týdnů se na kompostu promění v čerstvou půdu bez jakékoli toxické stopy. Je to materiál s tak zajímavým potenciálem, až překvapí, jak málo se o něm zatím ví.
Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)