Vedra, sucho a stále méně předvídatelné počasí začínají měnit zemědělství, které už nemůže spoléhat na to, že příští rok bude podobný tomu minulému.

Řešením mohou být podle Deutsche Welle odolnější odrůdy, nové technologie i rostliny vyšlechtěné tak, aby přežily podmínky, ve kterých by jejich předchůdci jednoduše uschli. Ještě donedávna se zjednodušeně řečeno zemědělství řídilo poměrně jednoduchou rovnicí. Zasít, zalévat nebo čekat na déšť, sklidit. Jenže do této rovnice se nám zamotalo klima. Extrémní vedra, dlouhá období sucha, přívalové srážky a prudké výkyvy počasí stále častěji rozhodují o tom, zda bude úroda dobrá, mizerná, nebo nebude vůbec.

Dopad na spotřebitele

A nejde jen o problém farmářů. Když se nedaří zemědělství, velmi rychle to poznáme v obchodech. Letošní evropská vlna veder podle odhadu organizace Coceral zničila přibližně 9 milionů tun obilovin a způsobila zemědělcům ztráty kolem dvou miliard eur. Klimatická změna se tak může poměrně snadno přestěhovat z pole až na cenovku v supermarketu.

Jednou z cest, jak tento problém řešit, je vytvořit plodiny, které budou mít k počasí poněkud odolnější vztah. Vědci proto pracují na odrůdách schopných lépe zvládat sucho, vysoké teploty nebo choroby. Pomoci mohou i nové genomické techniky, které umožňují urychlit šlechtění rostlin s konkrétními vlastnostmi. Nejde přitom nutně o klasické geneticky modifikované organismy. Některé nové metody pouze výrazně zrychlují proces, který šlechtitelé jinak provádějí tradičními postupy.

Laboratorní zemědělství

Další možností jsou rostliny pěstované v kontrolovaném prostředí. Laboratoř samozřejmě nenahradí všechny lány, ale hydroponické či jiné systémy mohou umožnit produkci potravin s menší závislostí na počasí, půdě a dostupnosti vody. Zní to trochu jako zemědělství ze sci-fi filmu, jenže právě takové technologie mohou být v budoucnu důležitým doplňkem klasického hospodaření.

A co Česko?

Ani u nás už nejde o nějakou vzdálenou klimatickou budoucnost. Letošní léto opět ukazuje, jak rychle může půda ztrácet vodu. Podle aktuálních českých dat trpělo začátkem srpna vysokým nedostatkem vody zhruba 60 % našeho území. Zemědělci navíc čelí kombinaci vysokých teplot a nedostatku vláhy, která může výrazně ovlivnit výnosy.

Česká věda proto řeší i odolnější plodiny. Na dubnové konferenci o adaptaci zemědělství na klimatickou změnu se odborníci zabývali právě novými technologiemi a biotechnologiemi. Nové genomické techniky mohou podle vědců pomoci vyšlechtit plodiny, které lépe snášejí extrémy počasí. Vedle toho ale zůstávají důležité i méně futuristické metody, tedy zdravější půda, organické hnojení, meziplodiny, zadržování vody a regenerativní zemědělství.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)