Je obnovitelná energie drahá, nespolehlivá, ekologicky problematická a bere lidem práci? Její odpůrci to tvrdí už léta. Jenže energetika se mezitím změnila rychleji, než jsme si dokázali představit a tradiční argumenty už nestačí.

Čísla podle analýzy Earth.org hovoří jasně a některé z nejčastějších mýtů staví na hlavu. Posuďte sami.

Mýtus 1: Obnovitelné zdroje jsou příliš drahé

Ještě před pár lety měly solární panely pověst drahého koníčku pro ekologické nadšence. Dnes je situace přesně opačná. Podle International Renewable Energy Agency (IRENA) bylo v roce 2024 celosvětově 91 % nových obnovitelných zdrojů levnějších než nejlevnější nová fosilní elektrárna.

Cena elektřiny ze solárních elektráren od roku 2010 klesla natolik, že je dnes o 41 % nižší než u fosilních alternativ. U pozemních větrných elektráren je rozdíl ještě výraznější, cena je nižší o 53 %. V roce 2024 navíc obnovitelné zdroje podle odhadu IRENA ušetřily světové ekonomice 467 miliard dolarů na nákladech za paliva.

Mýtus 2: Když nefouká a nesvítí, jsme nahraní

Slunce ani vítr se pochopitelně nedají zapnout vypínačem. Jenže energetika má trumf v podobě stále lepších baterií. Cena velkokapacitních bateriových úložišť podle IRENA mezi lety 2010 a 2024 klesla o 93 %. Baterie dokážou ukládat přebytečnou elektřinu vyrobenou za slunného dne a vracet ji do sítě večer nebo při výpadku výroby. V USA má letos přibýt rekordních 24 GW velkých bateriových úložišť a obnovitelné zdroje společně s úložišti energie už představují 93 % nové velkokapacitní elektrické infrastruktury. Takže ano, Slunce v noci stále nesvítí, jen už kvůli tomu nemusíme propadat panice.

Mýtus 3: Čistá energie jen přesouvá problém jinam

Ano, solární panel ani větrná turbína nevzniknou lusknutím prstů. Potřebují suroviny, energii a výrobu, která má vlastní ekologickou stopu. Jenže rozhodující je celý životní cyklus. Podle údajů americké National Renewable Energy Laboratory (NREL) připadá na jednu kilowatthodinu elektřiny z větru zhruba 13 gramů CO₂, u solární energie 43 gramů. Zemní plyn má 486 gramů a uhlí dokonce 1001 gramů. Výroba panelu či turbíny tedy rozhodně není bez dopadu, ale ve srovnání s fosilními palivy je velký rozdíl.

Mýtus 4: Zelená energetika bere lidem práci

Energetická transformace samozřejmě některá pracovní místa likviduje. Horník asi těžko začne druhý den instalovat fotovoltaiku jen proto, že mu to doporučí powerpoint o zelené transformaci. Celková čísla ale ukazují jiný trend. Počet lidí zaměstnaných v čisté energetice vzrostl z 30 milionů v roce 2019 na 35 milionů v roce 2023 a poprvé překonal zaměstnanost ve fosilním sektoru. Do roku 2030 by podle současných podmínek mělo v čisté energetice vzniknout dalších deset milionů pracovních míst, zatímco fosilní sektor má tři miliony míst ztratit.

Mýtus 5: Přechod k čisté energii je příliš pomalý

Tady je realita možná nejpřekvapivější. Svět v roce 2025 přidal 692 GW nové obnovitelné kapacity, čímž celkový výkon obnovitelných zdrojů překročil 5149 GW. Čína navíc dosáhla svého cíle pro instalovaný výkon větru a soláru plánovaného na rok 2030 už v roce 2024. Mezinárodní energetická agentura očekává, že obnovitelné zdroje v polovině roku 2026 předstihnou uhlí jako největší zdroj světové výroby elektřiny. Přechod tedy není pomalý. Problémem je spíš to, že elektrické sítě, povolování staveb a investice do infrastruktury často nestíhají tempo samotné výstavby.

Obnovitelné zdroje dobývají svět

Nejrychleji se čistá energetika rozšiřuje v Asii. V roce 2025 tam vzniklo 74 % veškeré nové obnovitelné kapacity na světě, celkem 513 GW. Tahounem je Čína, ale rychle roste také Indie, která už v roce 2025 překročila hranici 50 % instalované elektrické kapacity z bezfosilních zdrojů a svého cíle pro rok 2030 tak dosáhla o 5 let dříve.

Evropa mezitím v roce 2024 vyrobila z obnovitelných zdrojů 50 % veškeré elektřiny, zatímco fosilní paliva se podílela jen čtvrtinou. V USA tvořily čisté zdroje více než 90 % nové elektrické kapacity přidané v roce 2025. A zatímco Latinská Amerika už vyrábí z čistých zdrojů přibližně 65 % elektřiny, Afrika zůstává na chvostu.

Má obrovský solární potenciál, ale zatím jen jedno procento světové instalované fotovoltaiky. Právě rozdíl mezi potenciálem a skutečným využitím ukazuje, že energetická revoluce není všude stejně rychlá a že příští velká kapitola čisté energie se může odehrávat právě v rozvojových zemích.

Co z toho plyne?

Vyvrácení pěti mýtů samozřejmě neznamená, že energetická transformace je hotová. Fosilní paliva stále představují obrovskou část světové spotřeby energie, sítě potřebují masivní investice a rozvojové země často nemají peníze na potřebnou infrastrukturu. Přesto se změnila jedna zásadní věc. Čistá energie už není experimentem budoucnosti, její boom se odehrává právě teď. 

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)