Po stovkách let katalogizace života na Zemi mnoho vědců předpokládalo, že tempo objevování se časem přirozeně zpomalí. Nová významná studie však ukazuje, že se děje pravý opak. Mezi lety 2000 a 2020 byl objeven mimořádně vysoký počet nových druhů.

Podle výzkumu publikovaného v časopise Science Advances se tempo objevování nových druhů v posledních desetiletích zrychlilo. Vědci nyní podle Happy Eco News popisují více než 16 000 nových druhů každý rok a tento trend nevykazuje žádné známky zpomalení. Zjištění vědců zpochybňují dlouhodobý předpoklad, že většina rozsáhlých objevů biodiverzity již byla dokončena. Vědci místo toho tvrdí, že Země může stále obsahovat mnohem více neznámého života, než se dříve předpokládalo.

Tempo objevování 

Výzkum analyzoval taxonomickou historii téměř dvou milionů známých druhů napříč rostlinami, živočichy, houbami a dalšími organismy. Vědci zkoumali, jak se popisy druhů v průběhu času měnily, a zjistili, že nejrychlejší tempo objevování probíhá právě teď. Nejvyšší roční tempo popisování nových druhů se vyskytlo až po roce 2015. Jen v roce 2020 bylo formálně identifikováno více než 17 000 nových druhů, což byl rekord měnící vědecké chápání globální biodiverzity. Moderní klasifikace druhů začala zhruba před 300 lety se švédským přírodovědcem Carlem Linnéem, který vytvořil systém binomického pojmenování používaný dodnes. Od té doby vědci formálně popsali přibližně 2,5 milionu druhů po celém světě, což je podle vědců jen zlomek skutečnosti.

Proč zrychluje tempo objevování? Vědci používají pokročilejší technologie než kdykoli předtím. Sekvenování DNA, odběr vzorků DNA z prostředí, genetická analýza, klasifikační nástroje s pomocí umělé inteligence a platformy občanské vědy (pomoc laiků)  zlepšují schopnost výzkumníků identifikovat dříve skryté organismy. Mnoho nově objevených druhů jsou „kryptické druhy“, tedy organismy, které se vizuálně jeví jako identické se známými druhy, ale geneticky se liší.

6000 druhů hmyzu 

Nové technologie posouvají zejména studium hmyzu, hub, mikrobů a mořských organismů, skupin, kterým se historicky věnovala menší pozornost. Mezi nejrychleji rostoucí kategorie patří členovci, mezi které patří hmyz, pavouci a korýši. Studie odhaduje, že je každý rok popsáno zhruba 6000 nových druhů hmyzu. A vědci navíc předpokládají, že celkový počet druhů ryb by mohl nakonec překročit 115 000, ve srovnání se zhruba 42 000, které jsou popsány dnes.

Objevy amatérů

Tempo objevování zrychlují nejen profesionální vědci, ale i amatérští přírodovědci, fotografové a uživatelé aplikací, jako je iNaturalist, které umožňují nahrávat pozorování, jež mohou výzkumníkům pomoci. Důležitou roli hrají i muzejní sbírky. Mnoho druhů, které jsou dnes formálně popsané, bylo shromážděno před desítkami let, ale v archivech zůstalo neidentifikováno, nyní jsou zkoumány pomocí moderních technologií.

Až někdo prohlásí, že už lidstvo objevilo všechno důležité, můžeme mu připomenout, že vědci každý rok nacházejí tisíce druhů, o kterých jsme dosud neměli ani tušení. Zatímco řešíme, jestli umělá inteligence jednou nahradí člověka, někde v tropickém pralese, hluboko v oceánu nebo dokonce v muzejní zásuvce čeká na své odhalení další brouk, houba či ryba.  

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)