Finanční fondy na ochranu přírody s cílem zastavit úbytek biodiverzity získávají na popularitě, jelikož vlády spojují kolaps ekosystémů s geopolitickou nestabilitou.

Kácení lesů, upadající rybolov a mizející opylovači jsou zatím zřídkakdy vnímány jako hrozby pro národní bezpečnost. Přesto se podle Deutsche Welle stále více uznává názor, že úbytek přírody představuje vážná rizika pro politickou stabilitu.

„Příroda je základem národní bezpečnosti,“ napsali autoři z britského Ministerstva životního prostředí, potravinářství a záležitostí venkova (DEFRA) v nedávném hodnocení, které spojuje ochranu kritických ekosystémů s budoucí stabilitou země. Úbytek biodiverzity ohrožuje vodu, potraviny, čistý vzduch a kritické zdroje, na kterých závisí lidská společnost. A riziko nespočívá jen v lokálním úpadku přírody. Zpráva varuje, že šest kritických ekosystémových oblastí, včetně amazonského deštného pralesa, by se mohlo do poloviny století zhroutit a ohrozit bezpečnost nejenom Spojeného království.

Narušení rovnováhy

Je to proto, že kolaps kritických ekosystémů, i když vzdálených, narušuje křehkou rovnováhu, která může vést k vysídlování milionů lidí, změnit globální povětrnostní vzorce, zvýšit globální nedostatek potravin a vody a podnítit geopolitickou konkurenci o zbývající zdroje. 

Mezi nejbezprostřednější rizika patří potravinová nejistota. Více než třetina světových oceánských rybích populací je již nadměrně lovena. Více než tři čtvrtiny globálních potravinářských plodin závisí na opylovačích, kteří mizí v důsledku intenzivního zemědělství. Zranitelnost je akutní třeba i ve Velké Británii, které dováží 40 % svých potravin a nemá dostatek zemědělské půdy k udržení současných stravovacích návyků země. Ve stále nestabilnějším světě se narušení v zahraničí může promítnout do cenových výkyvů a nedostatku doma.

Věřitel a Příroda

Podle Programu OSN pro životní prostředí svět kolektivně utratí 7,3 bilionu amerických dolarů za činnosti, které poškozují přírodu, což je 30krát více peněz, než kolik se vynakládá na ochranu přírody. Zastánci životního prostředí tvrdí, že je zapotřebí dramatická změna ve výdajích. Nabízí se čím dál tím populárnější finanční operace, tzv. „výměna dluhu za přírodu“ (debt-for-nature swap), zaměřená na uvolnění nového kapitálu na ochranu životně důležitých ekosystémů. 

Tato myšlenka pochází z 80. let 20. století. Věřitel a země si vymění dluh za závazky k ochraně přírody. Země dosáhne restrukturalizace nebo zrušení dluhu pod podmínkou, že část těchto úspor bude vynaložena na programy ochrany přírody. První směna proběhla v roce 1987 mezi Conservation International a Bolívií. Nezisková organizace odkoupila část bolivijského dluhu, aby země mohla vynaložit více peněz na ochranu biosférické rezervace Beni v povodí řeky Amazonky.

Nová éra financování

Pro soukromé investory jsou lákadlem výnosy podobné dluhopisům. Legal & General, velký britský správce aktiv, nedávno přislíbil 1 miliardu dolarů na nové výměny dluhu za přírodu. „Když velké finanční instituce provedou významné investice, je to pozitivní signál pro ostatní, kteří o takových výměnách uvažují,“ říká Adam Tomášek z Koalice dluhů za přírodu, která sdružuje ochranářské a filantropické organizace.

Výměny dluhu za přírodu jsou jen jedním z finančních nástrojů k řešení problému kolektivní akce v oblasti biodiverzity ve světě. Brazilská iniciativa s názvem Tropical Forest Forever Facility si např. klade za cíl přesměrovat investice z bohatších zemí, do zemí, které slibují ochranu svých deštných pralesů. „Zahraniční pomoc a rozvojová pomoc v zahraničí je skutečně přímo spojena s národní bezpečností. A myslím si, že začínáme vidět větší pochopení této skutečnosti,“ říká Tomášek.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)