Hrozivě černé uskupení, točící se vír vysoko na nebi, připomínalo krizové zpravodajství z Floridy minuty před devastujícím uragánem. Ale tohle se točilo nad jihočeskou silnicí. Zvýšila jsem hlas, abych se pokusila rozpohybovat rodinu ospale zpomalenou slastným letním odpolednem. Nastalo panické zavírání dveří, oken, okenic. Stihli jsme to.

Naše chalupa stojí na kopci. Jakmile ale začala padat z nebe voda, nezůstal ani kousek podlahy suchý. Stála jsem, jak opařená, bezmocně sledovala proudy, které pronikaly do domku z nepochopitelných míst. Pod dveřmi, kolem komínu, do chalupy prostě všude proudila voda. Z nebe se jí najednou řinulo tolik, že nestíhala, neměla kam utíkat ani se vsáknout.

Během několika minut byly stromy bez listí, tornádo je sešrotovalo včetně mnoha větví. Přes silnici na hrázi ležela dvě stě let stará lípa, u potoka sousedova vyhlášená zahrada zmizela, jeho domek a okolí zaplavila hnědá kaše. Přitom ani pouhé dva kilometry od nás nikdo neměl tušení, jaká v Maříži nastala spoušť.

Když fakt leje

Evropští meteorologové letos poprvé začínají se sledováním pohybu tzv. nebeských řek. Jde o proudy s vysokou koncentrací srážek nasbíraných v tropech. Jsou nesmírně dlouhé a jen na šířku měří 400 až 800 kilometrů. Američané se jimi zabývají už deset let, od chvíle, kdy v Kalifornii museli roku 2017 evakuovat dvě stě tisíc obyvatel, v důsledku toho, že se jedna taková řeka, přenášející vláhu z tropů, nenadále otevřela v hustě zabydleném území.

Z ničeho nic vypukla povodeň, kterou zaskočený člověk má problém sotva přežít. Taková průměrná řeka totiž najednou vylije množství vody, které je obdobné patnáctinásobku vodní masy v ústí řeky Mississippi. A jsou nebeské řeky, které s sebou nesou ještě větší objem vody. Zvyšující se teplota moří zvyšuje frekvenci těchto zákeřných atmosférických řek.

Transatlantická spolupráce

Němci a Francouzi v únoru vypouštějí takzvané létající laboratoře, které budou sbírat data o nebeských řekách přicházejících z Atlantiku. Obsahují sérii měřicích přístrojů, jež budou monitorovat vítr, teplotu, tlak a vlhkost vzduchu. Letadla budou ze šestikilometrové výšky spouštět sondy, které se budou snášet k zemi a přitom detailně monitorovat hodnoty atmosféry. Je to něco jako magnetická rezonance nebe.

Z druhé strany pak bude oceán intenzivně monitorovat NASA. Jde o velmi potřebnou a slibnou spolupráci. Protože právě nenadálý výskyt atmosférických řek vede k největším přehmatům v předpovědích meteorologů, a ty vedou ke ztrátám na životech a k rozsáhlým materiálním škodám. V Evropě se katastrofické srážky způsobené nebeskými řekami začaly objevovat nově. Jejich světlou stránkou je, že s sebou přinášejí tolik potřebnou vláhu.S tím, jak Trump a spol. likvidují výzkum spojený s klimatickými změnami, je nesmírně důležité, že se do shromažďování dat zapojuje i Evropa.

A je dost pravděpodobné, že tímto ambiciózním propojením evropských a amerických dat se předpověď počasí zásadně zlepší. Bylo na čase.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (GPTImage)