S výjimkou sadomasochistů to nemůžu nikomu doporučit. Ale kdybyste se přece jenom rozhodli ponořit do materiálů COP v brazilském Belému, zjistíte hlavně dvě věci. Klimatická situace planety je zoufalá. A kdybychom nebyli lidi (nenažraní a nepoučitelní), tak by tak zoufalá být nemusela.

Ale jeden milý člověk, dnes čtyřiasedmdesátiletý brazilský vědec, který na MIT v Bostonu získal doktorát z meteorologie, aby zasvětil život amazonským pralesům, se svým poselstvím poněkud vymyká.

Carlos Nobre se proslavil varováním o bodu zlomu, tedy okamžiku, kdy pralesy sloužící jako plíce Země (protože pojmou masivní množství oxidu uhličitého) budou natolik poškozené, že jejich záchrana nebude možná. Nobre se do lesů Brazílie zamiloval jako kluk, zažil je panensky nedotčené. Teď předpovídá, že pokud dojde k deforestaci čtvrtiny rozlohy amazonského pralesa, pak v roce 2050 nebude cesty zpět. Zdevastovaná příroda pak otevře cestu vše zničujícím epidemiím a pandemiím.

Létající řeky

Jak pralesa ubývá, do vzduchu se vypařuje méně vlhka do masivních vzdušných proudů, kterým meteorologové přezdívají „létající řeky“. Úbytek atmosférické vlhkosti nad pralesem pak vygeneruje tlakovou vlnu, která se posune daleko na sever a může třeba způsobit sucho v Kalifornii.

Nobremu hlava nebere, jak je možné, že USA, které do studia klimatických změn investovaly tolik dolarů a které vychovaly tolik klimatických expertů, mohly (opakovaně) zvolit prezidentem Trumpa, který změně klimatu přezdívá „největší podvod všech dob“.

Ale stejně Nobre tvrdí, že vzdor všemu „věda vítězí v bitvě proti klimatické skepsi“.

Podle něj totiž poprvé většina lidí ve většině zemí pochopila, co se děje, a odpůrců je míň a míň. A v Brazílii prezident Lula da Silva dohlédl na dramatický pokles deforestace pralesa, jeho úbytek je nejnižší za posledních jedenáct let. Nobre by tedy nejraději viděl v platnosti úplný zákaz kácení dřeva do roku 2030 (namísto současného „zákazu nelegálního kácení“).

Hlas ropy poučuje

Zatím na jednom z vedlejších debatních fór konference šéf francouzského koncernu TotalEnergies Patrick Pouyanné vytřel zrak všem přítomným ekologům svým sebevědomě rezolutním prohlášením, že čas fosilních paliv se protáhne o další čtvrtstoletí: „…protože já se musím držet reality.“ Aby tomu bylo jinak, „dnešní svět by geopoliticky musel být ve svatém souznění všech zemí, což není to, co kolem sebe vidím,“ prohlásil jeden z mála špičkových business leaderů ochotných se v Brazílii vůbec ukázat.

Vědec Carlos Nobre zní vedle šéfa nadnárodní ropné společnosti jako beznadějný snílek. Ale. Co takhle trošku zalovit v paměti (nebo Googlu): Pouyanné se dostal do čela ropné společnosti, když jeho legendární předchůdce přezdívaný „Velký knír“ nečekaně zahynul v Moskvě (opilý řidič sněhového pluhu se na letišti připletl do cesty francouzskému letounu).

Prezident Hollande pak hlavu TotalEnergies oplakával a prezident Putin prohlásil, že zemřel „největší přítel Ruska“. Hm. Psal se rok 2014 a ruští gangsteři perzekuovali obyvatele okupované Ukrajiny. Německo vesele zvyšovalo svou energetickou závislost na ruské ropě a plynu. A dnes? Němcům visí z balkonů soláry, Západ už konečně pochopil, co je Putin zač.

Touto spletitou vsuvkou chci jenom říct: svět se mění nepředvídatelněji než netflixový seriál. A to platí i pro globální oteplování.

Nevěšme hlavu

Leccos je pořád možné. I když (nebo právě proto), že za posledních deset let se realita (včetně virtuální) změnila dramatičtěji než kdykoli předtím.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (GPT4o)