Gen Z (čili velmi mladá) autorka Ecoisty nás provede novým jazykem, který používají lidé jejího věku po celém světě, když mluví o vývoji životního prostředí.

1. Eco-anxiety
Mnozí moji vrstevníci dnes více než nad rozbitým srdíčkem roní slzy nad vyhublými ledními medvědy a statistikami každoročně rostoucích teplot. Termín, obvykle překládaný jako „ekologický žal“, se proslavil už před časem díky hnutí Fridays for Future.

2. Upcycling
Málem jste dali dvacku bezdomovci, ze kterého se ale vyklubal uvědomělý student Univerzity Karlovy — oděný v džínech zkrácených na kraťasy, kabátě po dědovi a košili po mamce? Tak to je styl zvaný upcycling. Stačí si vzít oblečení zralé do kontejneru, přidat dobrý nápad, mít doma šitíčko a hle — na světě je nový cool kousek! Oblečení, které má duši a nemá uhlíkovou stopu.

3. Slow living
K upcyclingu se váže pomalý životní styl. Autoři dnešní globální angličtiny nejsou zrovna nejkreativnější, takže cokoliv, co bojuje s konzumem a podporuje přirozenost a šetrnost k naší Zemi, začíná slovem slow. Například když si místo deseti triček z Sheinu pořídíte dvě pořádná, ručně šitá od místní návrhářky, praktikujete slow fashion.

4. Regenerative design
Když se u nás v Karlíně před pár lety stavěl Butterfly — kancelářská budova, jejíž stěny jsou pokryté rostlinami — seděla jsem ještě ve školní lavici naproti a obdivovala rychlost, s jakou stavba rostla. Dnes se o ní píše pochvalně jako o jednom z prvních příkladů regenerative designu.

5. Regenerative agriculture
Sousední termín je regenerative agriculture, tedy regenerativní zemědělství. Zdravá půda, méně pesticidů, návrat biodiverzity — zkrátka přístup k Zemi v souladu s moudrostí našich předků, kteří také nechávali pole některé roky odpočívat, aby se živiny v půdě stačily obnovit.

6. Net positive impact
K regenerativnímu zemědělství se váže pojem net positive impact — tedy „čistě pozitivní dopad“. Představte si firmu, která se nejen snaží snížit svou uhlíkovou stopu, ale má dokonce pozitivní dopad na naši planetu.

7. Human rights due diligence (HRDD)
Když na Golden Globe Awards 2020 geniální komik Ricky Gervais vystoupil před celou hollywoodskou smetánkou v přímém přenosu, řekl do očí šéfovi Applu Timu Cookovi, že, jestli ten večer vyhraje s novým pořadem produkovaným Apple TV, hlavně ať svůj proslov zkrátí na pár děkovných slov a vypadne z pódia, protože jeho firma je pěkně pokrytecká. Bylo to poprvé, co jsem veřejně slyšela, že má Apple v Číně sweatshopy, neboli továrny s drsnými pracovními podmínkami a nízkými mzdami. Ricky píchnul do vosího hnízda zvaného human rights due diligence, který se zabývá dodržováním lidských práv u firem či států, což obvykle souvisí také s chováním těch velkých hráčů k životnímu prostředí – kdo se chová bezohledně k lidem, obvykle se chová bezohledně k planetě. 

8. Digital product passport (DPP)
Brzy nebudeme jediní, kteří pro cestování potřebují pasy. Každý produkt v EU bude muset mít digital product passport (DPP) — dokument či QR kód, který nás bude informovat o celém jeho životním cyklu, od výroby přes přepravu až po doručení k nám domů. Podle KPMG by měl být DPP zaveden u všech výrobků do roku 2027.

9. Eco-sufficiency
Omezit potřebu, chovat se ekologicky — eco-sufficiency zní jako další slovíčko pro snahu snížit naši uhlíkovou stopu. Ale skrývá se za ním i něco víc: uvědomění, že možná nepotřebujeme tolik, kolik si myslíme — a kolik nám reklama tvrdí, že potřebujeme.

10. Conscious consumerism / Planet-centric thinking
Jako někdo, kdo se přestěhoval z Prahy do Říma, musím přiznat, že pěkné tričko za pár eur je prostě velké lákadlo. Takže občas konzumuju i fast fashion, ale snažím se to vyvážit — tomu se říká conscious consumerism, případně planet-centric thinking.

11. Greenwashing a greenhushing
O greenwashingu se dnes píše tolik, že ho netřeba vysvětlovat. Méně známou, a přitom stejně rozšířenou praktikou, je greenhushing — když firma taktně mlčí o nekalostech, které vůči přírodě páchá. Říkám si, jaké to asi je být ředitel firmy a lhát o tom, že můj výrobek je eco, když vůbec eco není anebo skrývat před světem, když dělám něco vyloženě neekologického? To musí být těžké, snad mají chudáci aspoň vysoký plat.  

12. Greenshifting
Greenshifting je marketingová taktika, kdy firmy odvádějí pozornost od vlastních ekologických dopadů tím, že zdůrazňují individuální odpovědnost spotřebitelů — například vybízejí k recyklaci či počítání osobní uhlíkové stopy, zatímco samy neomezují produkci fosilních paliv nebo plastů.

13. Carbon tunnel vision
Tento pojem označuje mentální stav, kdy se lidé zaměřují pouze na CO₂, ale opomíjejí ostatní skleníkové plyny, jako je metan, či jiné aspekty ochrany přírody, například biodiverzitu nebo chování ke zvířatům.

14. Green jobs / Blue economy
AI prý nahradí mnoho pracovních pozic, ale zároveň vznikají nové profese — tzv. green jobs, tedy práce spojené s udržitelností. A pokud se týkají mořského života, hovoříme o krásném pojmu blue economy — modré ekonomice.

15. Greenscamming
Od doby, kdy byl Trump zvolen prezidentem, se rozjela praktika šíření falešných zpráv o klimatické změně — greenscamming. Slovo pochází ze scam, tedy podvod. Výstižný termín pro chování elit propojené s velkými firmami, kterým současný stav prostě vyhovuje. Chtějí dál bohatnout, dál vládnout světu a možná že vážně věří tomu, že kdyby to se Zemí nedopadlo, tak můžou zkusit štěstí na Marsu. 

Až si tedy zase jednou otevřete Instagram a vyskočí na vás eco-influencer — člověk propagující ekologický životní styl — možná se vám tento článek bude hodit. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že jestli máte děti a použijete před nimi jedno z těchto nových slov, jejich pohled na vás zůstane o pár vteřin déle. Právě jste totiž dokázali, že nejste žádný fosil.*

*Lze přeložit jako „vykopávka“. V kontextu environmentální debaty může též označit člověka myšlenkově zakotveného v době fosilních paliv. Příbuzný pojem z automobilové branže je petrolhead alias milovník spalovacích motorů.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)