Popis rozzuřeného otce, jak v paneláku honí s pánví mojí paní matku, způsobil, že se mnou rodiče rok nemluvili. (Přesto, že jsem se bránila tím, že sloupek otištěný v nejpopulárnější celostátní tiskovině byl pravdivý, a oni mě přece v normalizačním Československu (!) důsledně k pravdě vedli).

Doličná pánev byla teflonová a vedle papiňáku bezkonkurenčně nejpopulárnější kuchyňská pomůcka. Toho vlastnoručně vypěstovaného bio špenátu, co nám otec na něm připravil! Dopisoval si s předním švýcarským odborníkem na zdravou výživu, a umřel bez toho, že by se dozvěděl, jak nás vlastně “vyživoval” karcinogenními chemikáliemi.

Litina – klasika

Nepamatuji se, jestli za to mohl (tehdy ještě) Twitter nebo obzvlášť strašidelný dokumentární film, ale jednoho dne v mé nové rodině všechny teflonové pánve najednou zmizely a objevila se litina. Musela jsem nejdřív několik měsíců posilovat – než jsem byla s to zapojit se do každodenního vaření. Ale jakmile si na starobylou litinu člověk zvykne (místo vody a houby zbytky v pánvi většinou stačí seškrábnout a otřít papírovým ručníkem), teflon přestane tolerovat. Proč dobrovolně v sobě a v dětech hromadit extra škodliviny?

Úkol pro šéfkuchaře

V Kalifornii teď chystají nový zákon, který má definitivně zakázat prodej teflonového nádobí. Dnes prý totiž úplně každý Američan má v sobě karcinogenní látky uvolňované z teflonu. A jsou zákeřné ještě dlouho poté, co je zákaznici zahodí. Ze zahozených pánví a pekáčů se škodliviny uvolňují dál v půdě a otravují vodní toky i zeminu.

Nicméně profesionální šéfkuchaři se bouří, prý se jejich elaboráty neobejdou bez preciznosti, ke které si pomáhají teflonem. (Některé zase tučně motivují výrobci teflonem potažených produktů). Přitom jsou to kuchaři, kteří jinak ochotně blbnou (chci říct tvoří) na dvakrát, jsou přece nesmírně kreativní.

Je na čase, aby přišli s novým přístupem a s novými pánvemi. Králové si po tisíce let pochutnávali bez toho, že by je kuchař každodenně trávil teflonem.

Nemluvě o tom, že s litinovou pánví se manželka po baráku honí mnohem hůř.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (GPT4o)