Jenom jednou jsem viděla krásné parkoviště: auta se v něm ztrácela pod korunami stromů připomínajících ve vánku tančící zelené deštníky.

Strom poskytuje stín, čistí vzduch, oblažuje duši a přece: ve městě to má zběsile nejisté. Architekti ho (většinou) tolerují jen když je striktně zmasakrován do geometricky souměrného tvaru. A někdy (případ okolí po požáru zrestaurovaného Notre-Dame) je nechtějí vůbec.

Jednou jsem se na jakémsi sympoziu do krve pohádala s architektem, který tvrdil, že vzrostlé stromy nemají ve městě co pohledávat. Prý pokud se už jejich přítomnost připustí, musejí být striktně prořezávané, brutálně mrzačené, aby nikdy nesoutěžily svou výškou a rozpětím s okolní architekturou.

Kouzlo náměstí

Mariánské náměstí v Žilině vás okamžitě chytne za srdce. Není obvyklou plochou žulových kostek obklopenou rozpálenými domy. Velkou část tu zabírají vzrostlé velkolepé lípy, v jejichž chládku místní na lavičkách vděčně posedávají, popíjejí a poslouchají koncerty.

I v Trenčíně hustě osazené desítky stromů (Celtis occidentalis, jinak rostoucí spíš v severní Americe a severní Africe) dodávají ústřednímu náměstí nádech exotické pohádky. V parných dnech jsou stolky pod půvabně povívajícím listovím rozsochatých větví plné. Není divu, atmosféra a teplota by ani v žáru nemohly být příjemnější.

V Českých Budějovicích, které má být v roce 2028 evropským městem kultury, na letní eleganci zapomeňte. Na náměstí jsou jen špinavé reklamní deštníky, pod kterými ve dnech vedra sotva lapáte po vzduchu. Než projdete z jednoho konce na druhý, necítíte se jako člověk, spíš jako k smrti uštvané, zpocené prase. Strom a milosrdný stín? Ani jeden.

15 stupňů dolů

Strom snižuje extrémní teploty ve městě na únosnou míru. Předcházející generace to považovaly za jasnou, samozřejmou věc. Například prostor před brněnským Grand Hotelem a hlavním nádražím byl začátkem minulého století oázou vznešených vysokých stromů, jejichž bohaté koruny účinně chránily lidi i zvířata. A teď?

Moderní člověk pohrdá selským rozumem, potřebuje data. Takže v Dubai, v Amsterodamu, v Bostonu a v Los Angeles experti z MIT (Massachussets Institut of Technology) měřili teploty v různých ulicích. Zjistili, že v některých případech stromy dokážou ochladit městské prostředí až o patnáct stupňů!

Vysoké palmy nejsou příliš účinné, a parky pomáhají méně než stromy vysazené podél domů (jako v již zmíněné Žilině).

Stromy samozřejmě vyžadují vodu, a jejich kořeny můžou být výzva pro podzemní infrastrukturu. Ale suma sumárum jsou (nejenom nejkrásnější) ale i tou nejúčinnější formou, jak udržet naše města snesitelná i v průběhu horkého léta, zvlášť s ohledem na skutečnost, že hodnoty na teploměru stále stoupají.

Trenčín má být evropským městem kultury v příštím roce, ale jejich okouzlující náměstí s blahodárným zeleným baldachýnem je fantastickou inspirací už teď.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (GPT4o)