Jak je možné chytře generovat energii prostřednictvím neotřelých řešení? Využít se dá kinetická energie chodců nebo solární vychytávky nainstalované na oknech či fasádách.

Studenti Univerzity sultána Kábúse v Ománu podle Happy Eco News navrhli instalaci energetických chodníků v místech s vysokým pohybem lidí, jako jsou letiště či nákupní centra. Speciální dlaždice přeměňují kinetickou energii z kroků na elektřinu, čímž projekt podporuje snížení závislosti na fosilních palivech a přispívá k udržitelnosti. První instalace se plánuje na mezinárodním letišti v Maskatu. Technologie funguje na principu tlaku a pohybu chodců, přičemž vyrobená energie může napájet osvětlení, nabíjecí stanice nebo být ukládána. 

Podobné technologie již využívají například Londýn nebo Washington, kde chodníky pohánějí osvětlení a další zařízení. V Ománu jde ale o novinku. Systém nejen vyrábí energii, ale i vzdělává veřejnost o udržitelnosti. V Česku se zatím kinetická energie chodců nevyužívá, přestože se o energetické stabilitě měst diskutuje, například na Západočeské univerzitě.

Neviditelné soláry

Dánové dosáhli pokroku v technologii solárních oken, magazín Happy Eco News zmiňuje jejich průhledné panely, které během průchodu světla zároveň generují elektřinu. Tato inovace dosahuje účinnosti převodu slunečního záření na energii až 12,3 %, což je srovnatelné s klasickými solárními panely na střechu, a přitom umožňuje běžné užívání normálního okna.

Technologie vznikla na University of Southern Denmark, kde tým zkombinoval organické fotovoltaické články s perovskitovými materiály. Tento přístup umožňuje zachytit různé části světelného spektra–perovskitová vrstva absorbuje blízké ultrafialové záření, organická část absorbuje blízké infračervené světlo. Viditelné světlo může procházet téměř nerušeně, takže vnitřní prostory zůstávají pro uživatele přirozeně osvětlené. Takový přístup představuje významný pokrok oproti předchozím transparentním solárním technologiím, které mívají nízkou účinnost (5–8 %) nebo značně ztmaví sklo.

Solární fasády

Významným prvkem chytré architektury jsou solární fasády, tedy fotovoltaické systémy integrované přímo do obvodového pláště budovy. Inspirativním příkladem je Copenhagen International School, jejíž budova je pokryta více než 12 000 solárními panely a pokrývá více než polovinu své roční spotřeby elektřiny. 

V Nizozemsku budova The Edge kombinuje solární fasády se střešními panely a úspornými technologiemi. V Austrálii se chystá mrakodrap Sol Invictus Tower, který bude plně soběstačný díky fasádě z fotovoltaických panelů, větrným turbínám a akumulaci energie.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)