Jemně mletý zelený japonský čaj najdete snad ve všem, od latté přes zmrzlinu až po koblihy. Sociální média pohánějí globální šílenství, influenceři sdílejí tipy, recenze a recepty.
Rostoucí popularita matchy souvisí podle reportu BBC také s postpandemickým turistickým boomem v Japonsku, kdy z něho slabá měna dělá atraktivní destinaci a zároveň zvyšuje poptávku po japonském zboží. Poptávka po matchovém prášku raketově roste. Americká dovozkyně čaje Lauren Purvisová pro BBC uvedla, že jejím zákazníkům mizí zásoba matchy určená na celý měsíc během několika dnů. Některé kavárny spotřebují kilo denně.
Prudký nárůst poptávky, kombinovaný s menšími sklizněmi čaje kvůli vlnám veder a americkým clům na japonské zboží, žene ceny matchy nahoru. Tradiční čaj je ceněný pro zdravotní benefity, kofein a chuť. Ta je výsledkem staletí starého a speciálního procesu. Vyrábí se z listů zeleného čaje zvaného tencha, které se během růstu několik týdnů drží ve stínu. Tento krok je zásadní pro rozvoj typické umami chuti, která doplňuje přirozenou sladkost čaje. Listy se sklízejí, suší a melou na prášek pomocí kamenných mlýnů, které zvládnou vyprodukovat pouze asi 40 gramů matchy za hodinu.
V posledních měsících mají pěstitelé problémy, protože úrodu zasáhla vlna rekordních veder. V oblasti Kjóta, odkud pochází asi čtvrtina japonského čaje tencha, vedra vedla ke špatné sklizni. Japonsko také čelí nedostatku farmářů, protože populace stárne a zemědělství se věnuje málo mladých lidí. Obchody ve městě Uji, které je v oblasti Kjóta známé svou matchou, „vyrabují“ turisté hned po otevření. Mnozí prodejci zavedli limity na množství, které si zákazníci mohou koupit. A samozřejmě stoupají i ceny–tokijský čajový řetězec Chazen během letoška zdražil o 30 %.
Produkce matchy se podle japonského ministerstva zemědělství mezi lety 2010 a 2023 téměř ztrojnásobila, vývoz loni vzrostl o 25 %. Mánie kolem matchy spustila hnutí na podporu uvědomělé konzumace. Jeho zastánci veřejně kritizují lidi, kteří podle nich matchu hromadí nebo profitují z její popularity. Jiní vyzývají milovníky čaje, aby si dávali pozor na množství, které spotřebují, a vychutnávali si matchu v její nejčistší podobě, spíš než aby ji používali jako ingredienci v receptech. Pro některé čajové znalce je trochu smutné vidět, jak se vysoce kvalitní matcha používá při vaření a japonská čajová asociace vyzývá lidi, aby používali při vaření nižší třídu matchy z pozdějších sklizní.
Ceny matchy pravděpodobně dále porostou kvůli clům, která na Japonsko uvalují Spojené státy. Washington a Tokio totiž oznámily obchodní dohodu, která bude znamenat 15% daň z dovozu japonských produktů do USA. Japonský čaj se ale v USA nepěstuje, neexistuje tedy žádné americké odvětví, které by bylo nutné těmito cly chránit. Prodejci matchy v USA proto požadují, aby byl tento speciální produkt od cel osvobozen.
I když rostoucí poptávka a omezené zásoby tlačí ceny matchy vzhůru, existují i náznaky optimismu. Spoluzakladatel řetězce kaváren Matcha Tokio servírujících matchu Masahiro Nagata si myslí, že by se ceny mohly v budoucnu zklidnit, i když ne hned. „Nízkokvalitní matcha se prodává za vysoké ceny, myslíme si, že to brzy přestane být udržitelný byznys. Právě teď zažíváme boom a poptávka rychle roste, podle nás se to během dvou až tří let trochu uklidní,“ uvedl Nagata pro BBC.
Explozi popularity zažívají v posledních letech i další trendy nápoje a potraviny a zároveň čelí podobným problémům jako matcha – tedy nedostatku, nárůstu cen, ekologické zátěži nebo kulturním kontroverzím. Avokádo provázejí deforestace a nadměrná spotřeba vody v Mexiku a Chile, v některých regionech se pěstování dostalo pod kontrolu kartelů a často nastávají cenové výkyvy kvůli poptávce.
Bubble tea poptávkou po tapiokových perlách vyčerpává místní zdroje zejména v jihovýchodní Asii, přetěžuje lokální producenty a provází ho nadměrný plastový odpad z kelímků, brček a obalů. Kakao je spojováno s dětskou prací a špatnými pracovními podmínkami na plantážích v Pobřeží slonoviny a Ghaně, ceny jsou nestabilní kvůli klimatickým změnám a spekulacím na trzích.
Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)