Britský venkov se kdysi ježky doslova hemžil, nyní mizí alarmující rychlostí. Od roku 2000 přišla Velká Británie o třetinu populace ježků. Velkou nadějí je ale nová síť ježčích dálnic.
Ježci na venkově ve Velké Británii čelí podle magazínu Happy Eco News nebezpečí v důsledku moderních zemědělských postupů. Používání insekticidů likviduje hmyz, tedy jejich potravu, odstraňování nebo zhoršování stavu živých plotů narušuje jejich přirozené prostředí.
Městští ježci jsou také vystaveni riziku přejetí auty, ale ve svém prostředí se setkávají s jiným nebezpečím. Pokud se jim podaří dostat se do zahrad, musí se vypořádat s řadou hrozeb, včetně jedu na krysy, pastí na myši a agresivních domácích mazlíčků, jako jsou psi a kočky. Dalším velkým nebezpečím jsou zahradní jezírka. Ježci jsou sice schopní plavci, ale nedokážou šplhat po hladkých, strmých okrajích. Jezírka se bez mělkého východu nebo rampy mohou stát smrtelnými pastmi.
Britští ježci se dostali do centra pozornosti ochranářů, místní obyvatelé vytvářejí ježčí dálnice, které proměňují izolované prostory v propojené koridory pro divokou zvěř, vyřezávají malé otvory v zahradních plotech a zdech. Podle výzkumu z roku 2021 ježčí dálnice spojují přibližně 240 000 britských zahrad, tedy zhruba 1 % všech rezidenčních zahrad v zemi. Tyto stezky umožňují ježkům cestovat mezi zahradami a hledat potravu či úkryt.
Hnutí za záchranu ježků nabralo na obrátkách díky organizacím jako je Hedgehog Street, celostátní kampaň vedená skupinami na ochranu volně žijících zvířat. Jejich výzkum naznačuje slibné signály v městských oblastech, kde se ježčí dálnice stávají stále běžnějšími a pokles populace se začíná zpomalovat.
Vytváření uzlů je pro majitele zahrad, kteří se chtějí připojit k síti ježčích dálnic, překvapivě jednoduché. Stačí otvor o rozměrech 13×13 centimetrů v zahradním plotu. Obyvatelé mohou tyto otvory označit speciálními značkami, což pomůže sousedům identifikovat a propojit jejich zahrady se stávajícími koridory.
Britská veřejnost přijala úsilí o ochranu ježků za své. Ježčí dálnice do svých plánů zahrnují developeři, školy i fotbalové kluby. Zahrady tvoří téměř třetinu plochy britských městských oblastí, takže tyto propojené prostory vytvářejí významná nová ježčí stanoviště.
Na lepším pochopení populací ježků pracují naplno i vědci. Emma Cartledgeová z Nottingham Trent University vede národní monitorovací program využívající ke sledování zvířat v okolí koridorů fotopasti a AI.
Britové ježky milují, tato zvířata se objevují v Shakespearových hrách a pravidelně se umisťují na vrcholu žebříčků nejoblíbenějších druhů. Netýkají se jich vzrušené debaty provázející jiné divoké druhy, například jezevce a lišky.
I naši ježci čelí mnoha hrozbám, včetně ztráty přirozeného prostředí, husté dopravní sítě a uzavřených zahrad, které jim brání v pohybu. Existuje řada iniciativ zaměřených na jejich ochranu, jedním z příkladů je edukativní projekt PomocJežkům.cz, kde je možné najít rady, jak ježkům usnadnit život. Majitelé zahrad jsou také inspirováni k vytvoření malých otvorů v plotech, které umožňují ježkům volný pohyb mezi pozemky.
Kromě toho Pomocježkům.cz provozuje několik záchranných stanic specializovaných na péči o zraněné nebo osiřelé ježky, v Luhačovicích, Doubravníku u Brna a v Praze. Tyto stanice poskytují odbornou péči a zároveň se věnují osvětě. V Krkonošském národním parku probíhá vzdělávací projekt Bodlinka, který do péče o ježky během zimy zapojuje děti z mateřských a základních škol. Děti se tak učí o ekologii a ochraně přírody praktickým způsob
Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (GPT4o)