Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) uspořádalo první díl akce Čistírenské úterý, která proběhla 22. dubna v GreenTable. Hlavním tématem byla nová evropská směrnice 2024/3019/EU týkající se městských čistíren odpadních vod (ČOV) a její dopad na legislativní a technologické procesy v České republice.
Úvodního slova se ujal Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK ČR, který shrnul rámec této směrnice a navržené kroky implementace v tuzemském prostředí.
Následně promluvili Ondřej Beneš a Filip Wanner, kteří připomněli provázanost požadavků nové směrnice s požadavky Rámcové vodní směrnice i českého vodního zákona. Upozornili na důležitost kombinovaného přístupu k omezování emisí a povinností vodoprávních úřadů stanovit přísnější limity tam, kde je to nezbytné pro dosažení environmentálních cílů pro konkrétní vodní útvary.
Velká pozornost byla věnována tématu energetické soběstačnosti čistíren. Filip Wanner a Miroslav Kos představili metody hodnocení aktuálního stavu spotřeby energie a cíle energetické nezávislosti. Součástí prezentace bylo představení strukturovaného systému bilancování elektrické a tepelné energie a potenciálů pro jejich optimalizaci. Ondřej Beneš zmínil, že pro velké provozní společnosti se ale nejedná o žádnou novinku, protože tuto metodu aplikují v českých podmínkách již více jak 20 let.
Na téma energetických auditů podle směrnice EU 2023/1791 následně navázali pánové Kos a Beneš. Zmínili pravidelné čtyřleté audity, jejichž cílem je nejen popis energetiky čistíren odpadních vod, ale zejména materiálová bilance s identifikací úspor a dalšího rozšíření využití obnovitelných zdrojů, včetně produkce bioplynu a odpadního tepla. Zazněla i výzva ke zpracování individuálních auditů s ohledem na technologickou a provozní specifičnost jednotlivých ČOV.
Z technického hlediska byly podrobně rozebrány možnosti energetické optimalizace provozu čistíren – od modernizace čerpadel, dmychadel a řídicích systémů až po sofistikované prediktivní řízení procesů. Prezentace se zaměřila i na návrhy na zvýšení produkce energie pomocí solární, větrné a vodní energie, a hlavně na efektivní využití bioplynu. Přínosné byly i návrhy na zpracování externích organických látek, jako jsou tuky, gastroodpad či odpady z průmyslové produkce, jejichž energetický potenciál je často podceňován.
Jedním z důležitých témat akce bylo terciární a kvartérní čištění. V rámci bloku terciárního čištění (tedy odstraňování nutrientů dusíku a fosforu) řečníci představili vlastní pohled na možnosti v ČR a to zejména orientací na snížení limitů pro fosfor s cílem zamezit eutrofizaci vodních útvarů. Naopak u ukazatele dusíku by již nemělo docházet k žádnému dalšímu zpřísňování vzhledem k tomu, že čistírny odpadních vod nejsou oproti ostatním zdrojům významné.
U kvarterního čištění odpadních vod byla zdůrazněna nutnost předchozího důkladného monitoringu pro vhodný výběr parametrů i návazné technologie.
Diskutovány byly i legislativní a ekonomické překážky pro efektivní využití těchto zdrojů, včetně možností podpory skrze odpovědnost výrobců. Závěrem vystoupení odborníci shrnuli klíčové kroky, které by měly vést k dosažení energetické neutrality čistíren. Jedná se o systematické plánování, sběr dat, ekonomické analýzy a pravidelné revize plánů podle směrnice. K úspěchu je však dle řečníků nezbytná kombinace technických inovací, správně nastaveného managementu a aktivní spolupráce napříč sektorem.
První Čistírenské úterý se neslo v odborném duchu a ukázalo, že Česko čeká dlouhá a velmi nákladná cesta obnášející zakomponování evropské legislativy do našeho prostředí. Zejména odborná veřejnost má unikátní možnost vyjádřit se problematice velmi zásadně ovlivňující budoucnost vodárenství. Další Čistírenská úterý můžeme očekávat v řádu několika měsíců, překotný vývoj situace ohledně legislativy napovídá, že bude co probírat.
Foto: Veolia