Velké americké korporace, včetně společností z Wall Street, ropného průmyslu a technologického sektoru, přehodnocují své dřívější environmentální závazky.

Tento trend je částečně připisován návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu. Trump je totiž známý svým skeptickým postojem k ekologickým regulacím. Během svého prvního prezidentského období se zaměřil na podporu tradiční energetiky, zejména ropy, uhlí a zemního plynu, a minimalizaci vládních regulací. Ty považoval za překážku hospodářského růstu a podporoval myšlenku, že firmy by neměly být nuceny k ESG aktivitám nebo dekarbonizaci, protože to negativně ovlivňuje konkurenceschopnost amerických společností.

Svou skepsi vůči změnám klimatu a vědeckým poznatkům o globálním oteplování vyjádřil tak, že vše označil za „hoax“. Nedá se předpokládat, že se v Trumpově myšlení a zaměření něco podstatného změní, což si finančníci velmi dobře uvědomují. 

Zero pro Net-Zero

Největší světový správce aktiv, společnost BlackRock, oznámila odchod z mezinárodní iniciativy Net-Zero Asset Managers, která sdružuje investiční společnosti podporující dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Tento krok byl reakcí na kritiku ze strany republikánských zákonodárců, kteří firmu obviňovali z podpory levicové agendy.

Podobně reagují americké banky jako Bank of America, Citigroup, Goldman Sachs, JPMorgan Chase a Wells Fargo. Ty vystoupily z Net-Zero Banking Alliance, která pod křídly ONS podporovala snižování emisí prostřednictvím investic a úvěrů. 

Tento posun v přístupu k environmentálním cílům je patrný i mezi investory. ESG fondy, které zohledňují společenská a ekologická hlediska, zaznamenaly v USA odliv kapitálu. Během prvních tří čtvrtletí roku 2024 odteklo z amerických “udržitelných” fondů 16 miliard dolarů, zatímco v Evropě do nich přiteklo přes 37 miliard dolarů.

Analytici tvrdí, že trend ústupu od udržitelnosti může být ovlivněn nejen politickými změnami v USA, ale také globálními událostmi, jako je ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ta zvýšila důraz na energetickou bezpečnost a vedla ke zdražení fosilních paliv, čímž se zvýšila jejich atraktivita pro investory.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)