Termín “peak oil”, který můžeme přeložit jako “ropný zlom”, označoval okamžik, kdy budou globální zásoby zcela vyčerpány. Nyní se jeho význam začíná měnit. Přijde konec těžby ropy dříve, než si myslíme?

V roce 1956 americký geolog M. King Hubbert, pracující pro fosilního giganta Shell, předpokládal na základě statistického modelování a v té době známých zásob ropy, že celosvětová produkce dosáhne vrcholu kolem roku 2000. Pak se sníží a nakonec úplně zastaví. 

Tehdy to byl pro ropné společnosti šok a zdálo se, že se zhroutí ekonomika a nastane apokalypsa. Hubbertova předpověď se ale nenaplnila. Produkce ze snadno dostupných zásob ropy sice dosáhla vrcholu na počátku 21. století, ale těžaři dokázali téměř každý rok produkovat ještě více ropy a v roce 2023 dosáhli maxima 96,4 milionu barelů denně. Částečně díky novým nalezištím, částečně díky novým technologiím.

Jednou z nich je hydraulické štěpení, také nazývané frakování. Tento proces obnáší vstřikování vody a chemikálií do horniny, což vytváří praskliny, které umožňují únik ropy a plynu. Frakování se ve Spojených státech rozjelo na počátku století a USA nyní produkuje více ropy ročně než kterákoli jiná. 

Přestože ale máme k dispozici více ropy než kdykoli předtím, termín „peak oil“ se uchytil. Jeho definice se ovšem posunula, nyní se podle analýzy Deutsche Welle hovoří spíš o „vrcholové těžbě“. Problém je spíš v tom, že těžba ropy a poptávka po ní stále ještě roste. Nicméně to vypadá, že brzy již obnovitelné zdroje začnou hrát větší roly než ty fosilní.

Obnovitelný svět

Poptávka po obnovitelných zdrojích začíná převyšovat tradiční zdroje paliv. V roce 2023 dosáhl globální nárůst kapacity zelené energie (ze slunce, větru a dalších obnovitelných zdrojů) nový rekord a podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) zaznamenal nejrychlejší růst za poslední dvě desetiletí. Stojí za tím hlavně nárůst solárů v Číně. 

Od roku 2000 vzrostly obnovitelné zdroje z 19 % na více než 30 % celosvětového mixu elektřiny. Investice do obnovitelných zdrojů mají stoupající tendenci, přičemž náklady na zelenou elektřinu klesají a prodeje elektrických vozidel každým rokem rostou. Odborníci předpovídají, že elektromobily budou do roku 2030 tvořit polovinu až dvě třetiny všech prodejů aut. 

Zpráva IEA 2024 World Energy Investment Report ukázala, že financování čistých technologií (které v roce 2023 poprvé překonaly investice do fosilních paliv) mělo letos dosáhnout 2 bilionů dolarů, přičemž na uhlí, plyn a ropu šlo lehce přes 1 bilion dolarů.

Začátek konce?

Abychom měli nějakou naději na omezení emisí a udržení globálního oteplování na minimu, podle expertů musíme zkrátka a dobře přestat využívat fosilní paliva. Čím dříve, tím lépe. Studie z roku 2015 publikovaná v časopise Nature nastínila, že v letech 2010 až 2050 by měla třetina světových zásob ropy, polovina zásob plynu a více než 80 % zásob uhlí zůstat v zemi, aby se oteplilo pod 2 stupně Celsia. 

IEA letos v říjnu uvedla, že potenciál čisté energie je dostatečně silný na to, aby do roku 2030 nastal vrchol poptávky po každém z fosilních paliv a po roce 2030 prý bude mnohem těžší ospravedlnit nákladné nové projekty těžby fosilních paliv. Někteří investoři, včetně velkých fondů v USA a Evropě, se začali od fosilních paliv odvracet, částečně kvůli tlaku veřejnosti na splnění klimatických cílů, ale také kvůli zvýšenému finančnímu riziku.

Stará fosilní garda 

Podle v klimatického think-tanku Influence Map nicméně všechny velké ropné společnosti, možná kromě BP, navyšují produkci ropy, ignorují scénáře IEA a vrhají tím akcionáře do rizika. I státní ropné společnosti sází na výdělky z fosilních paliv, i když nyní schválené projekty nemusí být v budoucnu už ziskové. Než se začne těžit, je třeba vybudovat infrastrukturu a to trvá roky. Transformace těžařského průmyslu a změna ceny ropy může některým státům, ohrozit až 40 % rozpočtu.

Podle všech projekcí bude svět fosilní paliva ještě nějakou dobu potřebovat. Používají se k poskytování záložní energie, když neběží větrná a solární energie, a některá průmyslová odvětví, včetně lodní a letecké dopravy, výroby cementu, oceli a chemikálií, bude těžké dekarbonizovat. Než budeme moct definitivně přestat využívat ropu, uhlí a plyn, budeme také muset najít účinnější způsoby přepravy a skladování obnovitelné energie.  

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)