Jak se bude lidem žít na konci století z pohledu změny klimatu? Dosáhnout míry oteplení pod 1,5°C se určitě nepodaří, globální teplota se zvýší o více stupňů. Redakce Ecoista.cz se ptala dvou českých vědců, jak vidí budoucnost – tu naší malou českou i tu velkou globální. 

Radan Huth, Katedra fyzické geografie a geoekologie, PřF UK

1) Jak se lidstvu bude dařit v roce 2100? 

Lidstvo má různé problémy, některé z nich – jak to teď vypadá – i zásadnější než klima. Vyvolá Rusko, nebo nějaký jiný šílený režim, válku? Pokud ano, stanou se možná naše debaty o klimatu debatami čistě akademickými. Co je horší – zhoršené klimatické poměry, nebo ztráta svobod a základních lidských práv po porážce od totalitní mocnosti? Na to si každý musí odpovědět sám. Pokud se podaří válce vyhnout, pak bude se vší pravděpodobností tepleji než dnes, čemuž se ale lidstvo ve vyspělé části světa bude umět přizpůsobit. 

2) Jak bude vypadat leden a srpen v Česku v roce 2100? Budeme chodit do lesů na houby a lyžovat v Krkonoších? 

V Krkonoších lyžovat nebudeme. Houby v lese porostou, a možná víc než teď, protože vedle toho, že pršet bude v létě pořád přibližně stejně, bude o něco tepleji, což, myslím, dělá houbám dobře. Problém může být v tom, že se dost nepoučíme z kůrovcové kalamity a budeme dál tvrdohlavě i v nízkých polohách vysazovat smrky. 

3) Jak bude vypadat příroda a život ve střední Africe a jak na Antarktidě? 

Antarktida by neměla být dotčena, s výjimkou Antarktického poloostrova a části pobřeží, kde dojde k odtávání ledovců. Naopak, v centrální části Antarktidy bude díky vyšším teplotám více sněžit. Ve střední Africe bude dál hodně pršet, soudím tedy, že tropickým pralesům se bude i nadále dařit dobře. Samozřejmě, pokud je nevymýtíme. 

4) Podaří se udržet do roku 2100 míru oteplení do hranice 1,5 °C? 

Určitě ne. To je zcela nerealistický cíl. 

5) Jakou míru oteplení předpokládáte? 

Globální průměrná teplota bude oproti počátku 19. století tak o tři stupně vyšší. 

6) Deník The Guardian nedávno zveřejnil průzkum, co si nejlepší světoví klimatologové myslí o budoucnosti. Cítí beznaděj, očekávají dramatické zhoršení podmínek pro život a vadí jim, že jejich varování neberou politici vážně. Ztotožňujete se s těmito pocity? 

Ne, neztotožňuji. Rozhodovací sféra, počítaje v to i politiky, bere informace od klimatologů vážně. Ochrana klimatu ale nesmí lidstvu vytvořit jiné těžko řešitelné problémy, například sociální, ani nesmí řešení dalších obtížných problémů znemožnit. 

Veronika Šmausová, Členka klimatického týmu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) 

1) Jak se bude lidstvu dařit v roce 2100? 

Jedna ze změn, které se nevyhneme, bude populační nárůst, a to především na africkém kontinentu. Vedle toho bude Evropa znatelně stárnout. To ještě umocní klimatické výzvy, zvýší tlak na destabilizující se ekosystémy, produkci potravin nebo dostupnost pitné vody. 

2) Jak bude vypadat leden a srpen v Česku v roce 2100? Budeme chodit do lesů na houby a lyžovat v Krkonoších? 

Vědci hovoří o navyšujících se extrémech – nevyzpytatelné sněhové srážky v lednu, což lyžování na území ČR určitě zkomplikuje. Letní měsíce mají být sušší, což především zvyšuje náchylnost pro vznik lesních požárů.

4) Jak bude vypadat příroda a život ve střední Africe a jak na Antarktidě? 

Hodně jinak, velký problém představuje velká změna ekosystémů, což bude ranou pro některé druhy, především ty závislé na sněhu. 

5) Podaří se udržet do roku 2100 míru oteplení do hranice 1,5 °C? 

Dosáhnout tohoto cíle je nesmírně náročné, ačkoli stále ne nemožné. Současné globální úsilí však není dostatečné. Bez radikálnějších opatření tuto hranici překročíme. 

6) Jakou míru oteplení předpokládáte? 

Oteplení o 2-3 °C nebo více by mělo drastické dopady na naše klima, přírodu a lidskou civilizaci. Pokud se nám nepodaří dodržet 1,5 °C, má stále smysl se snažit oteplení udržet na co nejnižší možné míře.

6) Deník The Guardian nedávno zveřejnil průzkum, co si nejlepší světoví klimatologové myslí o budoucnosti. Cítí beznaděj, očekávají dramatické zhoršení podmínek pro život a vadí jim, že jejich varování neberou politici vážně. Ztotožňujete se s těmito pocity? 

Pocitům frustrace a beznaděje rozumím. Současné kroky většiny světových vlád, včetně té české, nejsou dostatečně ambiciózní. Potřebujeme větší politickou vůli a odhodlání implementovat změny, které jsou nezbytné pro udržení klimatických cílů. Podstatné ale je, jak o klimatické výzvě budeme hovořit. V mnoha ohledech představuje pro lidstvo příležitost.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)