Kvůli ochraně svého přirozeného prostředí plánuje americký stát Havaj účtovat návštěvníkům klimatický poplatek ve výši 25 dolarů. Negativních dopadů přílivu turistů už je přespříliš, a nejen na Havaji.

Havaj, známá svými krásnými plážemi, specifickou domorodou kulturou a dokonalými vlnami pro surfování, přitahuje každoročně miliony turistů. Místní ekonomiku drží nad vodou právě turisté. Situace byla ještě intenzivnější za covidu, kdy pro Američany platila omezení pro cestování do zahraničí, díky čemuž se americká Havaj stala velmi žádanou destinací. Navštívilo jí ročně neuvěřitelných 6 milionů turistů.

Návaly dovolenkářů podle magazínu Happy Eco News výrazně narušily citlivé ekosystémy ostrovů. Rostoucí davy na vyhlášených přírodních lokalitách, včetně pláží, turistických stezek a mořských rezervací, mají škodlivé účinky. Mezi negativní dopady patří zrychlená eroze pobřeží, zhoršování stavu korálových útesů a místní přírody vůbec.

Hodně odpadků, málo vody

Kromě ekologických důsledků nárůst turistické aktivity na Havaji odhalil nedostatky v její infrastruktuře. Silnice, kdysi venkovské a tiché, jsou nyní rušné, což má za následek prodloužení doby cestování. Zátěž na parkoviště dosáhla kritické úrovně, snaží se pojmout obrovské množství vozidel hledajících místa.

Navíc nárůst počtu turistů vytvořil tlak na systémy nakládání s odpady. Popelnice přetékají, odpad hyzdí veřejná prostranství a narušuje krásu ostrovů. Obyvatelé se také museli vypořádat s nedostatkem vody a z toho vyplývajícími omezeními. Místní byli pokutování za plýtvání vodou . Situace došla tak daleko, že obyvatelé ostrovů prakticky prosili turisty, aby přestali na ostrovy jezdit.

Turistická daň

Havaj proto plánuje uvalit klimatický poplatek ve výši 25 dolarů na všechny návštěvníky, aby se ostrovy vrátily do bývalé ekologické rovnováhy. Poplatek je určen k tomu, aby byli turisté zodpovědnější za ochranu přírodních zdrojů a byli si vědomi dopadů svého počínání. A v neposlední řadě jde o to, aby místní nebyli postiženi nějakou další daní určenou k řešení ekologických problémů.

Získané finanční prostředky (odhadované na přibližně 68 milionů dolarů ročně) by byly použity na prevenci lesních požárů a záplav, obnovu korálových útesů, budování zelené infrastruktury, správu půdy a poskytování nouzových zásob.  

Řecko i Japonsko

Havaj však není první turistickou destinací, která by zavedla klimatický poplatek, aby chránila své životní prostředí před overturismem. Turistická daň je vybírána různými způsoby a získané prostředky jsou investovány většinou na údržbu a ochranu místních atrakcí a infrastruktury a snižování negativních dopadů overturismu.

Už v roce 2019 začal Nový Zéland účtovat zahraničním turistům poplatek, který pomáhá zaplatit projekty ochrany přírody a infrastrukturu. Řecko nedávno zavedlo nový poplatek podobný tomu havajskému. Pomáhá v boji proti přírodním katastrofám, včetně záplav a masivních veder. Výše poplatku závisí na druhu ubytování a ročním období.

Benátky zavedly vstupné pro jednodenní návštěvníky města, v Barceloně je to řešeno poplatkem za nocleh v závislosti na kvalitě ubytování a lokalitě, Bali zavedlo ekologický poplatek 10 dolarů. Japonsko vybírá přibližně stejně vysoký poplatek od všech odjíždějících turistů, zisk je využíván na zlepšení turistické infrastruktury a propagaci méně známých destinací.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)