Odpadová analýza českých sportovních klubů ukázala, že dvě třetiny odpadu po utkáních mohlo být vytříděno, ale nebylo. Největší problém jsou plastové kelímky, ale také gastro odpad, tleskátka či mávátka, která zůstávají ležet v hledišti. 

Ke sportovnímu utkání na stadionu automaticky patří pivo a jídlo do ruky. Zdaleka už ale není automatické, že kelímek a další obaly z občerstvení skončí ve tříděném odpadu. Naopak. Ukazuje se, že naprostá většina odpadů ze sportovních arén se neseparuje. 

Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) a Nadace Tipsport se v rámci projektu Sport bez odpadu pustili do analýz, které přináší unikátní data z fotbalových stadionů. A výsledky nejsou příznivé. Až 75 % vzorku směsného komunálního odpadu, který fanoušci vytvořili, se netřídí. Přitom podle dat Nadace Tipsport se na stadionech jen v rámci fotbalové první ligy objeví 1,5 milionu fanoušků za rok.

INCIEN analyzoval na stadionech Zbrojovky Brno, FK Teplice, Sigmy Olomouc a FK Pardubice vzorek 301 kilogramů odpadků na čtyřech utkáních. Největším problémem byl podle očekávání nevytříděný plast, ve značné míře se ale v nádobách na směsný odpad nacházel také kompostovatelný a gastro odpad a fanouškovské předměty typu tleskátka, mávátka a podobně. Voda a nápoje tvořily průměrně okolo 12 % vzorku, plast byl zastoupen průměrně 19 %. 

„Na stadionu, kde fanouškům neposkytují zálohované kelímky, představovaly kelímky skoro 26 % plastů ve vzorku odpadu z tribun, a to analýzy probíhaly na přelomu podzimu a zimy, takže v létě by bylo procento vzhledem ke zvýšené konzumaci piva či limonád jistě vyšší. Úhrnem se dá říci, že 75 % vzorku směsného komunálního odpadu mohlo být vytříděno,” říká Eva Ryšavá, konzultantka INCIEN.

Petr Novotný, senior konzultant INCIENu doplňuje, že odpady zatím nejsou pro kluby takové téma, jaké by si přáli. „Chybí množství třídících nádob, a to nejen v sektorech pro veřejnost, ale také v zázemí stadionů. Tímto směrem půjde jedno z našich doporučení. Další se bude týkat zálohovaných kelímků, a to i pro teplé nápoje. Tam, kde jsou nápoje nabízené v PET lahvích zdarma, navíc dochází ke dvojnásobnému plýtvání, protože spousta nápojů zůstává nevypitých v lahvích po celém stadionu,“ podtrhuje Novotný. 

Vratné kelímky

Redakce Ecoista.cz oslovila pět velkých sportovních klubů s dotazem, zda problém odpadů řeší a zda se snaží odpad po svých utkáních třídit nebo mu předcházet. Bohemians Praha a FK Pardubice na dotazy neodpověděly. 

HC Sparta Praha, která má jako domácí hřiště pražskou O2 Arenu, slovy své mluvčí Zuzana Krejčíkové vzkázala, že kladou důraz na informování zaměstnanců i návštěvníků o správném třídění odpadu, včetně instruktáže pro personál, který s odpady přímo manipuluje. „Kromě třídění se zaměřujeme i na snižování množství vznikajícího odpadu, například výběrem ekologičtějších materiálů pro obaly, podporou používání vratných nádob nebo zavedením systémů pro zpětný odběr určitých produktů,“ ujistila Krejčíková. V O2 Areně se podle jejích slov kromě základního třídění separují i tuky a oleje, biologicky rozložitelný odpad, zářivky, elektro a také dřevo a dřevěné palety.  Za loňský rok takto vytřídili 400 tun odpadu.   

I SK Slavia Praha ujistila, že papír a plast třídí na celém stadionu, tedy i kancelářských a komerčních prostorech, například ve VIP boxech. Během zápasů pak dodavatel cateringu třídí i sklo. „Zároveň máme ve fanzoně SlaviaFest i v koridoru při zápasech, a tedy i na tribunách, systém vratných zálohovaných kelímků. Při zápasech se tedy neprodukuje prakticky žádný plast. K tomu máme pouze koše na směsný odpad, protože jiný odpad zde není a například mastné podtácky od jídla se nijak vytřídit nedají,“ přibližuje Dominika Dvořáková, koordinátorka CSR oddělení Slavie. Návštěvníci mají možnost kelímek vrátit oproti záloze nebo ho vhodit do připravených boxů. „Pro zajímavost: v průměru se takhle protočí více než 20 tisíc kelímků za zápas,“ zmiňuje Dvořáková. Částka z těchto kelímků jde na takzvaný Choreo fond, tedy fond na zvelebení atmosféry na stadionu. Už nyní mají na Slavii střechu pokrytou solárními panely, z nichž získávají energii na provoz. Kromě toho chtějí  vybudovat retenční nádrž na dešťovou vodou nebo termosolární včelí úly. Zvedení vratných kelímků zvažuje i Sparta, ale řeší, kam umístit myčku a kde pohárky skladovat. 

Sigma Olomouc nyní třídí odpad pouze v kancelářích, na tribunách nikoli. „Nicméně aktuálně jsme se zapojili do projektu Sport bez Odpadu a ve spolupráci s INCIEN a Nadací Tipsport bychom se rádi právě v tomto směru posunuli,“ ujistil Jiří Fišara, tiskový mluvčí Sigmy. Už delší dobu ovšem olomoucký klub podává nápoje na stadionu ve vratných kelímcích, což produkci odpadu zásadně snížilo. I tak chce hlediště vybavit koši na tříděný odpad a uvažuje i o FVE na svých střechách. 

Udržitelnost vyžaduje i UEFA

Téma odpadu ve sportu je zásadní, po sportovních utkáních totiž zůstávají tuny odpadků. I proto INCIEN s Nadací Tipsport zpracovaly příručku pro sportoviště, v níž jsou konkrétní tipy a rady, na co se při snaze o pozitivní změnu zaměřit.

Tlak na udržitelnost ve sportu navíc přichází i ze zahraničí. Český olympijský výbor koordinuje projekt As Sustainable As Possible, ve kterém zkušenosti v oblasti udržitelnosti sdílí s dalšími pěti olympijskými výbory. A téma již řeší i fotbalový svět. K cíli snížit uhlíkovou stopu na nulu se zavázala například UEFA. „Aby mohly stadiony hostit akce pořádané UEFA, budou muset splňovat kritéria udržitelnosti v kategoriích nakládání s odpadem, uhlíková stopa nebo solární panely,“ připomíná Lucia Štefánková, ředitelka Nadace Tipsport.

Mezi sportovními kluby v udržitelnosti vyniká britský Forest Green Rovers, který platí za nejzelenější fotbalový klub na světě. Klub se 133letou historií z anglického hrabství Gloucestershire zavedl mnoho ekologických opatření, včetně solárních panelů, nabíjecích míst pro elektromobily a recyklace vody. Trávník udržují elektrické sekačky, hřiště má organický povrch, jejich dresy se vyrábějí z recyklovaných materiálů a hráčům i fanouškům servírují veganská menu.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)