Holanďan Wopke Hoekstra řídí jednu z nejdůležitějších agend Evropské komise –  ochranu klimatu. Tohle křeslo převzal po Fransi Timmermansovi, který byl známý jako otec Green Dealu. 

„Vědecké hlasy jsou hlavním stavebním kamenem při vytváření klimatických cílů a celkově klimatické politiky EU. Vědci nám neustále opakují, že už nemáme moc času,“ říká v rozhovoru pro Ecoista.cz evropský komisař pro klima. 

Jedním z vašich hlavních úkolů je zajistit, aby se Evropská unie stala klimaticky neutrální a aby splnila závazky balíčku Fit for 55 (snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990, pozn. red.). Máte nějaký časový plán, podle kterého postupujete, a stíhá se to?   

Mým úkolem je zajistit, abychom těchto cílů dosáhli, protože pokud chceme, aby naše planeta a náš kontinent zůstaly zdravé a prosperovaly, jednoduše nemáme jinou možnost. Abychom toho dosáhli, musíme podmínky nastavit tak, aby se zapojili všichni, ne jen někteří. Po této zelené cestě musíme jít společně. Proto se pravidelně setkávám s členskými státy a zástupci průmyslu, nevládních organizací a mnoha dalšími a probíráme, jakých pokroků se nám podařilo dosáhnout. To je obzvláště důležité nyní, kdy byly přijaty zákony a cíle EU pro rok 2030, které mají snížit emise skleníkových plynů v EU nejméně o 55 %. 

V jaké fázi je tedy Fit for 55 nyní? 

Členské státy v současné době dokončují své návrhy národních klimaticko-energetických plánů. Předložit by je měly v červnu a mělo by v nich být uvedeno, jak hodlají splnit své cíle v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030. Obecněji řečeno, členské státy nám pravidelně podávají zprávy o svém pokroku a my jim dáváme zpětnou vazbu a doporučení, abychom zajistili, že cíle jsou stále blíže. Nedělám to samozřejmě sám. Na našich opatřeních v oblasti klimatu pracuje vynikající tým, kterým je Generální ředitelství pro opatření v oblasti klimatu. Denně v něm pracuje více než dvě stě zaměstnanců, úzce také spolupracují s dalšími útvary Evropské komise, které pak řeší například otázky kolem dopravy nebo energetiky.

Co bylo nejtěžší na prosazení z balíčku Fit for 55?

Téměř všechny prvky z balíčku Fit for 55 jsou přijaty a platí, což považuji za velký úspěch. Jedna část, která mě teď napadá a stále zůstává otevřená, je revize směrnice o zdanění energie. Jejím cílem je sladit zdanění energetických produktů, tedy například elektřiny nebo plynu, s politikou EU v oblasti energetiky a klimatu. Cílem je podpořit čisté technologie a odstranit zastaralé výjimky a snížené sazby, které v současnosti podporují využívání fosilních paliv. Vyzýváme členské státy, aby pokračovaly v konstruktivní práci na co nejrychlejším přijetí tohoto návrhu.

Příprava zákonů většinou vyžaduje odborné znalosti. Když například navrhujete legislativu týkající se klimatu, určitě musíte spolupracovat s vědci. V jaké fázi vstupují do hry experti a jakou váhu má jejich hlas?

Vědecké hlasy jsou hlavním stavebním kamenem při vytváření klimatických cílů a celkově klimatické politiky EU. A nutno říct, že nyní křičí naléhavostí. Vědci nám neustále opakují, že není času nazbyt. Proto jejich příspěvky mají zásadní váhu, ať už v podobě hodnocení dopadů nebo v podobě studií a diskusí a jsou základem každého rozhodnutí či návrhu, který vytvoříme. Naše klimatické kroky, jako například nedávné doporučení klimatického cíle pro rok 2040 (Do roku 2040 by EU měla snížit emise skleníkových plynů o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990, pozn. red.), se tvoří v souladu s doporučeními Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu. Vědci jsou tedy zapojeni do celého procesu tvorby evropské politiky, například prostřednictvím spolupráce s našimi nezávislými výzkumnými ústavy. Mým úkolem je především přesvědčit naše zákonodárce a občany o tom, že je důležité jednat v souladu s vědeckými poznatky a varováními.

Mohu já jako jednotlivec a občan EU navrhnout zákon o klimatu nebo ovlivnit legislativní proces?

Ano, rozhodně, občané se mohou zapojit mnoha způsoby. Tím nejdůležitějším je odevzdat svůj hlas v evropských volbách, které se konají letos v červnu. Váš hlas poslouží k sestavení příštího Evropského parlamentu, který má velkou moc rozhodovat o dalším postupu a legislativě v oblasti klimatu. Vedle voleb se můžete také zapojit do Evropského paktu o klimatu a stát se klimatickým ambasadorem. Klimatický pakt je hnutí lidí, kteří se sdružují a jdou za společným cílem. Zároveň každý ve své komunitě dělá kroky k vybudování udržitelnější Evropy. Můžete se také zapojit do evropských občanských panelů. Každého občanského panelu se účastní 150 náhodně vybraných občanů ze všech 27 členských států EU. Ten, který se koná v této fázi, se zabývá energetickou účinností. Občané se také mohou zapojit do evropských občanských iniciativ: ty musí mít alespoň jeden milion podpisů občanů. Pomáhají podporovat participativní demokracii v EU. Příkladem takové iniciativy je třeba Right2Water (Kampaň, jejímž cílem je zavázat Evropskou unii a její členské státy k uplatňování lidského práva na vodu a hygienu, pozn. red.)

Vaší specializací jsou konkrétní opatření pro ochranu klimatu. Čeho se vám zatím podařilo dosáhnout? 

Úspěch, ze kterého mám největší radost, je loňský COP28. Jednalo se o skutečné týmové úsilí. Nebylo by to možné bez tvrdé práce kolegů z Evropské komise, členských států a úzké spolupráce, kterou jsme vytvořili. Byla to skutečně jízda na horské dráze, ale podařilo se nám dosáhnout dobrých výsledků. Společně s 200 zeměmi, které se sešly v Dubaji a které měly různé postoje a cíle, se nám podařilo vytvořit úspěšný výsledek a předložit balíček dohod, které pomohou nasměrovat svět k dosažení cílů Pařížské dohody (Byla sjednána 196 státy na konferenci OSN v roce 2015, pozn. red.). Všechny země se dohodly na odklonu od fosilních paliv a na urychlení kroků, které k tomu povedou v tomto kritickém desetiletí, tedy před rokem 2030. A strany se zavázaly ztrojnásobit celosvětovou kapacitu obnovitelných zdrojů energie a zdvojnásobit tempo zvyšování energetické účinnosti do roku 2030. Tyto kroky společně nastartují solární a větrný průmysl a další technologie obnovitelné energie, jako je například vodík. V příštích několika letech bude EU realizaci těchto opatření prosazovat. Tím však naše práce nekončí. Podle mého názoru je nezbytné, abychom své úsilí zaměřili na posílení mezinárodní diplomacie v oblasti klimatu. Na COP29 v Baku se budeme zabývat financováním opatření v oblasti klimatu. To je téma, kterému se budeme v následujících měsících věnovat zřejmě nejvíce.

V Česku jsou skupiny lidí, kteří nesouhlasí s Green Dealem, považují jej za překážku ekonomické prosperity naší země. Co byste jim na to řekl?

Všichni se shodneme, že jednat proti změně klimatu je pro budoucí generace nezbytné. Nemůžeme si dovolit přístup Počkáme a uvidíme, je třeba plánovat hned. Ve všech členských státech EU je evidentní, co změna klimatu způsobuje: povodně, sucha a tak dále. Drtivá většina našich občanů pociťuje a vidí dopady změny klimatu a je jim jasné, že musíme pokračovat v opatřeních proti tomu. Zároveň však existují i značné obavy z toho, co to způsobí z hlediska dopadů na náš život. Do jaké míry to ovlivňuje peněženky lidí, do jaké míry to ovlivňuje jejich živobytí a pracovní místa. Je na nás, abychom zajistili rovnováhu mezi těmito dvěma aspekty: opatřeními v oblasti klimatu, a spravedlivým přechodem, konkurenceschopností a rovnými podmínkami.

Ve funkci eurokomisaře jste celkem čerstvě, od loňska. Jak vypadá vás běžný pracovní den? 

Před Evropskou komisí jsem býval ministrem v nizozemské vládě, takže jsem zvyklý mít velmi nabitou agendu. V práci ministra i komisaře je mnoho podobností, ale také některé rozdíly. Mé dny jsou naplněny na jedné straně pevně stanovenými schůzkami, jako je kolegium, jemuž předsedá předsedkyně von der Leyenová, a na druhé straně spíše ad hoc schůzkami, jako jsou zasedání Rady pro životní prostředí a plenární zasedání Evropského parlamentu. Také hodně cestuji po EU a na mezinárodní úrovni, abych podpořil klimatickou agendu, jako třeba na konferenci COP28 v Dubaji, ale také do různých dalších zemí za účelem přípravy COP29. To je důležitá součást mé práce, která má za následek, že jsem často daleko od své ženy a našich čtyř dětí. Pokud vás zajímá, co mě baví nejméně, je to právě toto.

Co vy osobně děláte v každodenním životě pro udržitelnost? 

Když se zamyslím nad svým každodenním životem, snažím se dbát na drobnosti v rodině i v práci. Jezdím na elektrický pohon, až neuroticky třídím odpad a snažím se maximalizovat energetickou účinnost svého domu.

Kam byste se chtěl ve svém osobním úsilí o udržitelnost ještě posunout? 

To je trochu obtížné, protože v tomto případě se mé osobní přesvědčení a profesní požadavky občas střetávají. Vedu klimatická jednání pro EU, jsem tedy hodně na cestách a ve vzduchu. Rád bych létal méně. Musíme však přesvědčit zbytek světa, aby jednal s ohledem na změnu klimatu a při vyjednáváních o těchto záležitostech je zcela zásadní vidět se s mezinárodními partnery. To znamená, že nezbytnou součástí mé práce je být na mnoha různých místech po celém světě. Nicméně někdy v budoucnu bych osobně rád snížil počet hodin strávených v autě a letadle a cestoval udržitelnějším způsobem.

Wopke Hoekstra

* 1975 v Nizozemsku

– Vystudoval Univerzitu v Leidenu

– zástupce křesťanské strany Democratic Appeal. Do září 2023 jako ministr zahraničních věcí Nizotemska

– V roce 2023 byl nominován, aby převzal roli Franse Timmermanse jako komisaře EU odpovědného za opatření v oblasti klimatu.  

– Sklízel i vlnu kritiky kvůli jeho minulé práci pro Shell a jeho podpoře průzkumu zdrojů ropy v Nizozemsku. 

Foto: Wopke Hoekstra