Po 251 týdnech přestala letos v létě pořádat školní stávky za klima, protože jen těžko můžete chodit za školu, když už nechodíte do školy. Dostala několik pokut a minulý týden stála před soudem v Londýně. Přestala se zaklínat klimatickou vědou a dnes hájí klimatickou „férovost“. A už nevěří v pokrok, alespoň ne ten pozvolný. 

Greta je dnes skoro 21letá žena, kterou má veřejnost zafixovanou v paměti v těle 16leté dívky. Nevypadá přitom o moc jinak, ale v hlavě se jí toho změnilo dost. Už nemá moc důvodů věřit, že disponuje „superschopnostmi“, neboť davy mládežníků v ulicích za pět let poněkud prořídly. Zato mají před sebou těžší úkol – přesvědčit svět, aby se „dekolonizoval“. 

Klima je pro Gretu stále „morální otázkou“ – jste buďto na straně dobra, nebo zla. Jenže klima už není jen o klimatu. Dnes pojem klima zahrnuje i tak ošemetné koncepty, jako je „klimatická reparace “nebo třeba „klimatický apartheid“. Co je to? Kupodivu něco docela konkrétního. 

Pitná voda ve vaně

Někdo na počínání „kolonizátorů ze severu“ doplatí nejen více (jak už jsme věděli před pěti lety) než jiní, nýbrž už na něj doplácí teď. Aktivisté si to uvědomili jaksi mimoděk během kovidových „digitálních stávek“, když poslali sadu instrukcí svým filipínským kolegům, co mají dělat v případě, že na jejich pobřeží dorazí tajfun.

„Naplňte si vanu pitnou vodou,“ zněla jedna instrukce. Na filipínské straně to vyvolalo nefalšovaný údiv. „Já přece nemám žádnou vanu! Něco takového mají doma jen boháči. Ale i kdybych měla, tak z vodovodního kohoutku u nás nikdy netekla pitná voda,“ popsala nedorozumění filipínská aktivistka Mitzi Jonelle Tan. Klimatický „apartheid“ si tedy museli studenti nejprve vyříkat mezi sebou. 

Když pak někteří Gretini kolegové třeba z Indie putovali za protesty do vězení, byl to pro švédskou školačku docela šok. I když asi jinak, než si přáli její sveřepí odpůrci, včetně těch docela zvučných jmen, jako například Donald Trump, Vladimir Putin nebo Andrew Tate. 

Mistryně sarkasmu

Ten první na sebe upozornil tvítem „Chill, Greta, chill“, druhý poznámkou: „Greta je milé a upřímné děvče, ale někdo by jí měl vysvětlit, že moderní svět je složitější. A že lidé v Africe a Asii si přejí žít na stejné úrovni jako lidé ve Švédsku.“ 

Na tyto dva pány naštěstí nereagovala, ovšem známý influencer a kickboxer Andrew Tate to za tvít, v němž vyjmenoval všech 33 sportovních vozů, jež má ve vlastnictví, a nabídl Gretě zaslat podrobnosti o jejich „velkolepých emisích“, pěkně schytal. „Ano, prosím, poučte mne. Napište mi na smalldickenergy(z)getalife.com.“

Vzápětí pana Andrewa zatkla rumunská policie za výrobu pornografie, přičemž právě inkriminovaný tvít mohl policistům pomoci zjistit jeho polohu. 

Mnohem více slavných jmen se ke Gretě naopak hlásí a usiluje o společnou fotografii, ale ani ti se velké vážnosti u moderní Johanky z Arku netěší. Podle lidí, kteří ji znají zblízka a jež citoval Politico, totiž přestala věřit v takové politické zisky. Zkáza světa je podle ní nezvratná.

Dekolonizátoři

Termíny jako „dekolonizace“ nahradily v Gretině světě dekarbonizaci. Výraz „kolonizátoři severu“ nebo „klimatické reparace“ v kampaních svých příznivců sama prosadila, přičemž poslední slovní spojení dnes zahrnuje i návrat území původním obyvatelům, finanční kompenzace rozvinutým zemím a přesun politické moci od bývalých kolonizátorů směrem k nim. 

Celkově se její kampaň se svým obecným důrazem na „férovost“ trošku rozředila a ztratila říznost původního vzkazu „follow the science“ (následujte vědu). 

A Greta? Pokud se zrovna nepere s policisty, se více než urputné školačce blíží oné mladé ženě, kterou znají její nejbližší. Ti ji popisují jako „vřelou, starostlivou, vtipnou, přímočarou a někdy docela bláznivou.“

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)