Do jaké míry se mladí lidé v Česku obávají klimatické krize? Záleží na tom, v jaké ze čtyř názorových skupin se nachází. Právě na tolik skupin rozdělila mladou generaci – nazývanou také jako generace Z –  agentura NMS Market Research. 

Žije v rychlém tempu a být online pro ni znamená něco tak samozřejmého jako teplá voda v koupelně. Generace Z. Právě na této skupině mladých lidí ve věku 15 – 26 let proběhl výzkum týkající se postoje k tématu klimatické krize. 

Aktivisté, odmítači, pozorovatelé a znalci. Právě do těchto čtyř skupin rozdělila výzkumná agentura NMS Market Research mladé lidi, mezi kterými prováděla výzkum. Na každou otázku odpovídal vzorek pěti set lidí z Generace Z napříč všemi kraji České republiky a napříč všemi stupni vzdělání. 

Výzkum uspořádala agentura NMS v rámci projektu “New CZ-Deal: Jak se z toho nezbláznit aneb mladá generace a klimatická změna”. Organizátorem akce byl Black Swan Media a partnery akce byly Česko-německý fond budoucnosti a web Ecoista.

Aktivních je málo

 „Zajímavé je, že 87% se cítí být nějak ovlivněni klimatickou krizí ve svém rozhodování. Ale pouze pětina by byla ochotna se aktivně podílet na jejím řešení,“ říká Kristýna Karešová, Client Service Executive v NMS. „Důležité je si uvědomit, že Generace Z není vůbec homogenní, čili nezastává jeden konkrétní názor.” Jaké čtyři postoje tedy agentura vydefinovala na základě získaných odpovědí? 

Necelá pětina mladých lidí z Generace Z se chce podílet na zmírňování klimatické krize. Nejen proto, že se cítí být krizí bezprostředně ovlivněna a dokonce řada z nich pociťuje klimatickou úzkost. NMS je nazvala “aktivisty” a zajímavostí je, že tuto skupinu tvoří ze dvou třetin ženy. 

Druhou skupinou ve velikosti 14% jsou tzv. odmítači. Necítí se klimatickou krizí nikterak ovlivněni a nezajímají se o ni. Na rozdíl od skupiny aktivistů tvoří tuto skupinu naopak ze dvou třetin muži. 

Další postoj zastávají v šestatřiceti procentech tzv. pozorovatelé. Ti se vyznačují převládajícím nezájmem o problematiku, ale mají o ní povědomí. I přesto se tím nestresují, necítí žádnou úzkost a ani se na jejím řešení nechtějí podílet. 

Finální – čtvrtou – skupinou jsou ve třiceti procentech tzv. znalci. Z označení vyplývá, že jde o mladé lidi, kteří se o problematiku klimatické krize intenzivně zajímají a občas je z toho přepadne úzkost. Nicméně, zůstávají na vážkách co do konkrétního zapojení. 

Většina dotazovaných jsou studenti a mezi skupinou znalců převládají vysokoškoláci. U postoje „pozorovatel“ dominuje nejmladší věková skupina – kolem patnácti let. „Je to pravděpodobně způsobeno tím, že si na řadu věcí dosud neudělali názor,“ uvádí Kristýna Karešová.  

Třídit a létat

Na otázku týkající se možných dopadů klimatické změny na život, připouští téměř polovina dotazovaných, že má největší strach z poškození přírody vlivem extrémního počasí. Za to považuje zejména zvýšené riziko hurikánů, povodní, sucha a lesních požárů. “Asi to souvisí s tím, že právě dopady na přírodu jsou pro ně nejvíce viditelné,“ vysvětluje Karešová. 

Polovina mladých lidí v rámci výzkumu uvedla, že třídí odpad a snaží se minimalizovat jeho produkované množství. Polovina se snaží neplýtvat jídlem a asi 20%  dotázaných uvedlo, že omezují nákupy nového oblečení. „Je zajímavé, že navzdory všemu, se nehodlají omezovat v rámci cestování a to i přesto, že letadlo způsobuje velkou uhlíkovou stopu,“ říká Karešová. 

Zodpovědnost za klimatickou krizi má podle 86% z dotazovaných hlavně průmyslové odvětví a korporace, které produkují vysoké emise skleníkových plynů. Naopak nejsilnějším zdrojem optimismu v boji proti klimatické krizi jsou pro Generaci Z zejména obnovitelné zdroje energie a také vědecký a technologický pokrok. 

Foto: Archiv autora