Nemají dostatečný dojezd, namísto benzínu pálí uhlí na dálku, jsou vyráběna “špinavě”, v garáži explodují, na jejich výrobu není dost surovin, připraví lidi o místa. Většina těchto mýtů o EV autech byla dávno vyvrácena, avšak jsou v médiích, a to i v těch mainstreamových, opakovány jako mantra.
Může to být sebevětší nesmysl, avšak když jej vysloví známá osobnost ve čteném periodiku, musí to být “pravda”. Osobnosti a média ani nemusí lhát schválně, jen zhusta opakují staré údaje či dokonce opatrné a nesprávné odhady, které kdysi formulovaly opatrné automobilky. Ale často jde jen o produkt “selského rozumu”, případně triviální pravdy (“žádné auto není ekologické”). Vyberme ty nejznámější mýty.
Argument: Přínos elektromobilů pro životní prostředí se možná nikdy neprojeví, protože při jejich výrobě vzniká až o 70 % více emisí než u benzínových ekvivalentů.
Fakta: Při výrobě elektroaut je skutečně uvolněno o 30 až 100 % více emisí, než je tomu u benzínových. Za celý jejich životní cyklus (výroba + užívání = v průměru 14 let) se však uvolní cca 20 tun CO2 (např. u Tesly Y je to 14 tun), zatímco u aut se spalovacími motory je to v průměru 45 tun. Elektrovozy tedy nejsou skutečně “zelené stroje”, avšak o mnoho “zelenější” než benzínové.
Zdroj: Dřívější konzervativní odhady automobilek, jako je VW nebo Volvo.
Fakta: Automobilky své odhady již revidovaly. Podle ICCT je to dnes v průměru 18 000 km.
Argument: Vyrobit nový elektroautomobil je přece mnohem dražší, než si ponechat starý benzínový vůz.
Fakta: Jak ukazuje analýza Carbon Brief, koupě nového elektrovozu šetří emise již po ujetí nějakých 20-32 tisíc mil (32-50 tisíc kilometrů), což v evropských zemích odpovídá průměrně třem až pěti letem užívání starého vozu (podle frekvence ježdění a spotřeby starého vozu).
Argument: Jestliže elektřina nutná k pohonu auta pochází z uhelných elektráren, jako třeba v případě Číny nebo Polska, potřebujete ujet “120 000 km”, abyste překonáním tohoto “dluhu” mohli začít šetřit emise CO2.
Fakta: V Polsku činí podíl uhlí na výrobě elektřiny 69 %, v Číně je to 61 %. Ke splacení “uhlíkového dluhu” je v Číně nutné ujet 35 000 km, v Polsku 28 000 km. V Polsku tvoří emise CO2 za celý životní cyklus elektrovozidla (EV) podle IPCC (Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu) tři pětiny emisí benzínových motorů, zatímco v Británii třetinu a v Norsku pětinu.
Argument: EV jsou kvůli malému dojezdu užívána hlavně ve městech, trvá tedy dlouho, než najedou patřičný počet kilometrů.
Fakta: EV v Norsku, kde dnes tvoří asi pětinu vozového parku, najedou za rok více kilometrů než benzínová auta. V Británii je to dokonce o čtvrtinu více – 9435 mil. “Je to logické, lidé přece využívají častěji něco, co je levné,” píše Bloomberg.
Argument: Není přece nutné hned kupovat nové EV, když budoucími syntetickými palivy (založenými na mixování vodíku s CO2) půjde plnit nádrže současných vozů.
Fakta: Syntetická paliva jsou dnes třikrát dražší než ropné produkty a zůstane tomu tak i nadále, říká IPCC.
Argument: K uspokojení poptávky po všech elektrovozech bude třeba na konci dekády těžit až 30 milionů tun lithia, kobaltu, niklu a dalších materiálů ročně. To bude mít negativní dopad na životní prostředí.
Fakta: K uspokojení poptávky po palivech je dnes třeba těžit 15 miliard tun fosilních paliv ročně – 8 miliard tun uhlí, 35 miliard barelů ropy a 4 biliony kubíků plynu. To má značný dopad na životní prostředí. Co se týče zásob surovin, jen známá ložiska bohatě stačí na pokrytí mnohem vyšší budoucí poptávky po materiálech potřebných k výrobě baterií.
Zdroj: Rozšířené tvrzení, že elektrovozidla jsou “příšerně nebezpečná”. Patrně urbánní legenda.
Fakta: Vozy se spalovacími motory v Norsku hoří pětkrát až šestkrát častěji než elektrovozy. Jen málokdy je na vině baterie. Podle údajů ze Švédska je pravděpodobnost výbuchu EV dvacetkrát nižší než u běžných vozidel. Pokud už EV vzplane, nehoří intenzivněji, ani při vyšších teplotách než benzínové auto.
Argument: “Jestliže (americký prezident) Joe Biden obhájí svůj mandát, vytratí se z autoprůmyslu 40 % všech pracovních příležitostí.” EV totiž nemají tolik dílů, takže “dá rozum”, že k jejich sestavování nebude třeba tolik zaměstnanců.
Fakta: Elektrovozy mají skutečně méně dílů, ale k jejich výrobě je přes tuto zdánlivou “logiku” potřeba podobný počet pracovníků. USA hodlají investovat do přechodu na elektromobilitu 100 miliard, což by mělo vytvořit 100 tisíc nových pracovních příležitostí.
Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)